Zelené nařízení EU má zelenou

Zelené nařízení EU má zelenou
Malta to dokázala, po téměř čtyřech letech vyjednávání dotlačila nařízení o ekologické produkci a označování ekologických produktů do zdárného konce. Platit bude od 1. 7. 2020. Přitom ještě počátkem května to vypadalo, že jednání jsou na bodě mrazu.

Vyjednávání nového nařízení o ekologické produkci a označování ekologických produktů probíhalo od 24. 3. 2014, kdy Komise předložila Radě ministrů a Evropskému parlamentu (EP) svůj návrh. Už tehdy se potýkal se značným odporem. Kritizovaly jej členské státy, EP, ekologické organizace i organizace sdružující zemědělce. Nicméně Komise svůj návrh nestáhla a rozhodla se jej prosadit, protože stávající legislativa z roku 2007 byla dle jejího názoru již zastaralá a nedopovídala aktuální situaci, ve které se ekologické zemědělství nachází. Nutno dodat, že podobně se k tomu stavěli i ostatní aktéři, pravděpodobně z důvodu časové tísně, bylo dohody nakonec dosaženo. Ožehavost tématu dokládá i fakt, že jednání probíhala formou neformálního trialogu mezi Komisí, EP a Radou, který trval rekordních 18 měsíců. Léta vyjednávání tak nepřišla vniveč.  

Joseph Muscat, premiér Malty

Lidé chtějí mít na talíři ekologičtější a zdravější potraviny a poptávka po ekologických produktech v EU roste každým dnem. S radostí oznamujeme, že se podařilo dosáhnout dohody o nových pravidlech, která umožní využít potenciál ekologického odvětví, podporovat zemědělce a zvýšit důvěru spotřebitelů.

  • Clint Camilleri, maltský parlamentní tajemník pro zemědělství, rybolov a práva zvířat a předseda Rady

Předběžnou dohodu mezi Radou a EP Maltské předsednitctví zprostředkovalo 28. 6. 2017 a nyní návrh čeká první čtení v EP, kde by jej již neměly zdržet žádné zásadní otázky.

Nové nařízení se použije od 1. 7. 2020.

Obsah nařízení a sporné záležitosti

Cílem nové legislativy je: 1) odstranění překážek pro udržitelný rozvoj ekologické produkce v Unii, 2) zaručení spravedlivé hospodářské soutěže pro zemědělce a hospodářské subjekty a umožnění efektivnějšího fungování vnitřního trhu a 3) zvýšení důvěry spotřebitelů v ekologické produkty. Prakticky to znamená další harmonizaci - sjednocování pravidel tak, aby pro všechny producenty platila stejná pravidla, která jsou efektivně vynucována a spotřebitel měl jistotu, že biopotravina skutečně byla vyprodukována v souladu s ekologickým způsobem hospodaření.

Nová legislativa se soustředí na posílení kontrolního systému biopotravin, především jeho preventivní složky, což má obratem posílit důvěru spotřebitelů. Návrh dále předpokládá další harmonizaci a zjednodušení pravidel produkce, výjimky a odchylky budou postupně odstraňovány v závislosti na posouzení Komise. Stejné podmínky budou platit i pro dovoz ze třetích zemí. Do ekologické produkce budou moci nově zemědělci zařadit širší škálu produktů (např. sůl, korek, včelí vosky, maté, listy révy vinné, palmová jádra).

Malé a střední zemědělské a potravinářské podniky by dle nové legislativy měly mít usnadněný přechod od konvenční k ekologické produkci prostřednictvím systému skupinové certifikace. Skupinová certifikace podnikům ušetří náklady na kontrolu, certifikaci a související administrativní zátěž.

Návrh naopak nedostatečně adresuje problematiku harmonizace reziduální přítomnosti nepovolených látek, proti tomu se ostře stavěl EP a Česká republika. Zvítězil však původní návrh Komise, který členským státům dává možnost již stanovené prahové hodnoty nepovolených látek ponechat v platnosti. Po čtyřech letech Komise stav přezkoumá a případně rozhodne o další harmonizaci.  

Nová pravidla pro ekologické zemědělství musí být jasná a srozumitelná. Pokud se je nepodaří výrazně zjednodušit a nastavit rovné podmínky pro všechny státy EU, mohlo by to ohrozit rozvoj celého sektoru ekologické produkce a podrýt důvěru spotřebitelů ve značku BIO, kterou léta pracně budujeme. Do jednání by také měli být více zapojeni ti, kterých se návrh bezprostředně týká, tedy ekologičtí zemědělci.

Kritika

Kromě ministra Jurečky návrh kritizují zemědělské i ekologické organizace. Ekologická organizace IFOAM EU s návrhem legislativy byla značně nespokojená, její předseda Christopher Stopes se ještě začátkem června 2017 nechal slyšet, že pokud bude návrh takto pokračovat, jeho výsledná podoba nebude adresovat potřeby ekologických producentů ani občanů EU.

Logo IFOAM EU

Pokud diskutujeme o reziduích nepovolených látek v bioproduktech, je důležité debatu stavět na základě objektivních skutečností a tou je, že dnes bioprodukty pouze zřídka obsahují nějaká rezidua těchto látek. Vzhledem k tomu, že 95 % zemědělství v EU závisí na používání chemických látek, ekologičtí zemědělci by neměli být považováni za zodpovědné, pokud jsou jejich produkty kontaminovány chemikáliemi, které používají jejich sousedé: zásada znečišťovatel platí nesmí platit obráceně.”

IFOAM EU nakonec s návrhem souhlasila, kdy kvitovala vynaložené úsilí do legislativy zapracovat připomínky důležitých stakeholderů (zájmových skupin). Jedním dechem však dodala, že pokud by zainteresovaní aktéři do vyjednávání byli zahrnuti od začátku, celý proces by byl mnohem jednodušší a rychlejší.

Logo BÖLWNaopak německá organizace ekologických producentů (BÖLW) vyjednávání legislativy nepovažuje za ukončené, hodlá dále vytvářet nátlak na změnu a apelovat přitom na svého ministra zemědělství Christiana Schmidta. 

Revize ekologického nařízení není u konce, protože dohoda v rámci trialogu ještě neznamená, že vznikl nový zákon. Členské státy a EP budou nyní návrh projednávat a hlasovat o něm.

  • Felix Prinz zu Löwenstein, předseda BÖLW 

I přes uvedenou kritiku je velmi nepravděpodobné, že by návrh nařízení měl doznat nějakých zásadních změn. Hlavní předběžné dohody mezi členskými státy a EP již bylo dosaženo a s největší pravděpodobností převáží zájem legislativu uvést do fungování co nejdříve.