SZP po 2020 v kontextu návrhu rozpočtu EU

SZP po 2020 v kontextu návrhu rozpočtu EU
EU zveřejnila návrh rozpočtu na dalších sedm let, tzv. víceletý finanční rámec. Teprve teď v podstatě začíná rozhodující vyjednávání o tom, jak bude vypadat SZP po roce 2020. Komisař pro zemědělství Phil Hogan požaduje zastropování přímých plateb.

Zpravidla nemá smysl plánovat budoucí podobu jakékoliv politiky do té doby, než víte, kolik peněz budete mít k dispozici. Podle toho, jak odvážně komisař pro zemědělství Phil Hogan prohlásil, že chce zavést zastropování přímých plateb na hranici 60 000 €, jich EU nemá nazbyt. Návrh rozpočtu počítá se snížením rozpočtu SZP o přibližně 5 %.  

Návrh rozpočtu EU na léta 2021-27 

Rozpočtu EU na období sedmi let se také říká víceletý finanční rámec (zkratka VFR), stanovuje totiž stropy výdajů pro jednotlivé roky a politiky EU. Z úvodu dokumentu je ihned patrné, že EU má v současnosti úplně jiné problémy než SZP. Za hlavní výzvy a nebezpečí totiž považuje změnu klimatu, bezpečnost a migraci. Zmiňuje též dodržování demokratických principů v členských státech za účelem ochránění finančních zájmů Unie. 

Celkově návrh VFR počítá s 1 279 mld. € (vyjádřeno v cenách letošního roku) z toho do zemědělství poputuje 365 006 mil. € (vyjma rybářství a životního prostředí. Na přímé platby do fondu EZZF půjde 286 195 mil. € a na rozvoj venkova v rámci fondu EZFRV zbývajících 78 811 mil. €.  

Nová SZP by měla podporovat a odměňovat udržitelný způsob hospodaření, proto dojde k přechodu na jiný model udělování plateb, který bude orientován na výsledky. V praxi to bude znamenat odstranění systému podmíněnosti a nemělo by již stačit, že něco jako zemědělec děláte, ale bude to muset mít i měřitelný efekt. Jaké konkrétní indikátory pro takové měření výsledků Komise navrhne zatím není jasné, pravděpodobně v tom dostanou volnější ruku členské státy. 

Zastropování, to je oč tu běží 

Ačkoli přímé platby jako takové zůstanou zachovány, Phil Hogan s o to větší vervou navrhul povinné zavedení redistributivní platby a zastropování. Přetrvávající poměr 80 : 20, který znamená, že 80 % přímých plateb putuje 20 % velkých podniků, musí SZP přestat podporovat a naopak tlačit na více vyrovnané udělování financí. Členské státy si tak budou moci dle návrhu vybrat mezi přímo zastropováním přímých plateb, kdy se hovoří o hranici 60 000 €, nebo zavést redistributivní platbu. Pokud v úvahu ale vezmeme druhý zmíněný nástroj v kontextu navrhované hranice pro zastropování, budou požadavky na jeho nastavení řádově přísnější, než jak to známe z těch členských států EU, které jej již zavedly. Ostatně v současné době je ve většině států tento nástroj neefektivní nebo má jen mírný dopad.

Vzhledem k současné výši přímých plateb v ČR by zastropování znamenalo, že podniky dostavou přímé platby maximálně na 293 ha. Takto ušetřené finance by měly dle Hogana putovat malým a středním farmám, aby členské státy doma alespoň částečně zmírnily nevoli, se kterou se tato řešení pravděpodobně setkají. 

Polepší si rozvoj venkova? 

Nikoliv, alespoň dle propočtů Alana Matthewse, který porovnal současný a navrhovaný VFR. Překvapivě zjistil, že snížení rozpočtu na přímé platby se bude pohybovat kolem 11 % a na rozvoj venkova o 26 %. K podobným výsledkům došel i think tank Farm Europe, snížení přímých plateb bude v mezi 10 až 15 % a rozvoj venkova přijde za celé sedmileté období o 21 % rozpočtu. Škrty rozpočtu na SZP zasáhnou více rozvoj venkova než přímé platby.  

Na stranu druhou Komise si uvědomila, že pokud se takto jednoznačně postaví za ochranu přímých plateb, bude muset alespoň nějak umožnit financování rozvoje venkova. Členské státy tak budou moci ve větší míře využívat dofinancovávání z národních rozpočtů, což se na první pohled může zdát jako nevýhodná varianta pro mnohé, ale vnáší to prvek konkurence mezi jednotlivými programy rozvoje venkova. Vyšší odpovědnost spojená s vyššími výdaji národního rozpočtu by členské státy mohla mnohem více motivovat k produkování programů, které odpovídají konkrétním potřebám zemědělských podniků v dané zemi. 

Co na to aktéři v EU? 

Copa–Cogeca návrh obsahující krácení rozpočtu na SZP razantně odmítla s odůvodněním, že již nyní jsou příjmy zemědělců 40 % pod průměrem ostatních profesí. Jakékoliv snížení financování SZP, které by mohlo vést k ohrožení současných příjmů zemědělců je tedy nepřijatelné.

Podobně smýšlí i francouzské Ministerstvo zemědělství, v jeho prohlášení se hovoří o "nepředstavitelném riziku pro zemědělce", o "drastických, masivních a slepých škrtech, které si nelze ani představit" a o tom, že Francie rozhodně nebude akceptovat žádná snížení přímých plateb. Tečka. 

Nizozemí, Dánsku a Rakousku se zase rozpočet jako takový zdá příliš drahý a země v současné době nejsou ochotné rozpočet podpořit.  

Smířlivější postoj zaujaly Německo a Polsko, ale "cesta ke kompromisu je ještě dlouhá" svorně tvrdily. Polsko je navíc rádo, že Komise nezanevřela na státy východní Evropy.

Vláda ČR či Ministerstvo zemědělství se o SZP v kontextu nového rozpočtu zatím významně nevyjádřily. Pouze premiér v demisi Andrej Babiš uvedl, že zemědělství pro ČR představuje prioritní oblast. 

Phil Hogan se domnívá, že vyjednávání o rozpočtu (a tedy i o podobně SZP po 2020) budou ještě tvrdá a dlouhá. Nelze než souhlasit.