Strategické plány

Strategické plány
Zásadní novinku v reformě SZP pro léta 2021–2027 představují tzv. strategické plány. Co je to a jak se to dotkne zemědělců, se dozvíte v článku.

Strategické plány Komise představila již ve Sdělení, které zveřejnila koncem listopadu loňského roku (2017). Nicméně konkrétnější podobu získaly až v návrhu nařízení EP a Rady o strategických plánech SZP (2018/0216(COD)). Svůj strategický plán budou muset mít všechny členské státy, přičemž jejich obsahem mohou být různé regionální „podplány“, které však budou muset fungovat jako celek (článek 93).

Vytváření plánů bude muset probíhat „transparentně“ a se zapojením partnerů, členský stát bude zodpovědný za organizaci partnerství s příslušnými regionálními a místními orgány, kterými jsou nejméně:

  • Relevantní orgány veřejné správy
  • Hospodářští a sociální partneři
  • Relevantní orgány zastupující občanskou společnost a případně relevantní orgány odpovědné za prosazování sociálního začleňování, základních práv, rovnosti žen a mužů a nediskriminace (článek 94).

Obsah strategického plánu (článek 95)

Každý strategický plán SZP musí obsahovat:

  • Vyhodnocení potřeb: analýza (SWOT) stavu a potřeb vzhledem ke společným cílům SZP EU
  • Intervenční strategii: plán dosahování specifických cílů, obsahuje cíle a milníky, ukazatele výsledků (platí i pro přímé platby)
  • Intervence (konkrétní opatření): přímé platby oddělené od produkce, vázané na produkci, platby na ANC, environmentální platby, nástroje pro řízení rizik, spolupráce, systém pro zemědělské znalosti a inovace, sektorové programy (SOT)
  • Cíle a finanční plány: v souladu se specifickými cíli, členské státy budou především vykazovat vliv snížení plateb
  • Popis správní a koordinační struktury
  • Popis prvků, které zajistí modernizaci SZP
  • Popis prvků souvisejících se zjednodušením a snížením administrativní zátěže konečných příjemců
  • Přílohy: předběžné hodnocení a strategické posouzení vlivů na životní prostředí (SEA), SWOT analýza, konzultace s partnery, zvláštní podpora pro bavlnu, doplňkové vnitrostátní financování poskytované v rámci strategického plánu SZP

Snížení plateb (zastropování, článek 15)

Členské státy sníží částku přímých plateb, která má být poskytnuta zemědělci podle této kapitoly za daný kalendářní rok a která přesahuje 60 000 EUR, takto:

  • nejméně o 25 % za částku v rozmezí od 60 000 EUR do 75 000 EUR;
  • nejméně o 50 % za částku v rozmezí od 75 000 EUR do 90 000 EUR;
  • nejméně o 75 % za částku v rozmezí od 90 000 EUR do 100 000 EUR;
  • o 100 % za částku přesahující 100 000 EUR.
* Odečet mzdových nákladů od hranice zastropování je povolen.

Jak je již uvedeno výše, strategické plány musí mít všechny členské státy a na jejich bedrech také spočívá odpovědnost za jejich vytvoření. Vzhledem k tomu, že se jedná o zbrusu novou záležitost, se kterou členské státy dosud nemají zkušenosti a své strategické plány mají Komisi odeslat k posouzení již 1. 1. 2020. Datum je to zatím spíše nereálné, protože legislativní dokument je pouze ve fázi návrhu a ještě potrvá, než bude finálně schválen. Strategické plány budou pravděpodobně vypracovány později a jejich praktické fungování bude také posunuto.

Komise se svým návrhem strategických plánů snaží o komplexní změnu SZP, která se odehrává na dvou úrovních. První je posílená subsidiarita, členské státy budou mít mnohem větší odpovědnost při vytváření a provádění opatření a při dosahování výsledků SZP, které stanovila Komise. Ta si přitom ponechává roli konečného arbitra, zda státy svou úlohu plní správně. Druhou úrovní je změna systému udělování podpor z podmíněnosti na výkon/výsledek. Dle nových pravidel by tak již nemělo stačit provést nějaké opatření, prokazatelně bude muset být dosaženo i požadovaných výsledků. Taková komplexní změna sebou nese mnoho překážek a přirozeně vyvstává otázka, zda je to v tak krátkém časovém horizontu vůbec možné.

Cíle SZP: členský stát si část z nich bude moci vybrat, ale pokud některý z nich nebude hodlat naplňovat, musí to relevantně odůvodnit.

Co to znamená pro zemědělce?

Jaká konkrétní opatření se zemědělců dotknou, ukáže až příslušný strategický plán, na kterém se v ČR nejspíš ani ještě nezačalo pracovat (MZe o tom zatím nepodalo žádnou zprávu, nicméně zatím nedává smysl začít pracovat na plánu, jehož podoba není definitivně potvrzená).

Otázkou je samotné zastropování přímých plateb nad 100 000 €, což bude v dalším vyjednávání spíše zmírněno než naopak (ČR usiluje o to, aby toto opatření bylo pouze dobrovolné). Zároveň v nejbližších letech nelze očekávat výrazné změny, protože změna SZP, kterou Komise nyní představila, zkrátka není v horizontu několika málo let možná. Dojde pravděpodobně spíše ke „kosmetickým“ změnám a členské státy se budou snažit naplňovat pouze minimální požadavky. Vzhledem k panující nejistotě ohledně požadavků Komise hrozí, že členské státy nebudou schopny správně nastavit strategické plány a budou po zemědělcích vyžadovat více povinností, než bude nezbytné.

Závěrem

Strategické plány budou něco jako Programy rozvoje venkova, národní programové dokumenty plnící cíle EU, které bude schvalovat Komise. Novinkou však je, že do nich budou zahrnuty všechny finance určené členským státům na zemědělskou politiku, včetně přímých plateb. Jak se projeví změna přístupu ve vyplácení podpor z podmíněnosti na orientaci na výsledky či výkon se ještě uvidí.

S ohledem volební období Evropského parlamentu (EP) nelze určit přesně dobu, kdy budou strategické plány zaváděny. Do 1. 1. 2020 členské státy pravděpodobně své návrhy plánů ani nepředloží, protože nebude včas zřejmá jejich finální podoba dle nařízení EU. Nová SZP tak začne fungovat později než se nyní plánuje.

Chcete vědět víc? Přečtěte si tyto dva anglické články CAP: Strategic planning: scope and implications a Evaluating the legislative basis for the new CAP Strategic Plans

Témata: