Spravedlivější zemědělsko-potravinový řetězec

Spravedlivější zemědělsko-potravinový řetězec
Zástupci rakouského předsednictví Rady 19. prosince dosáhli se zástupci EP předběžné dohody týkající se směrnice o nekalých obchodních praktikách ve vztazích mezi podniky v rámci zemědělského a potravinového řetězce.

Zástupci rakouského předsednictví Rady 19. prosince dosáhli se zástupci Evropského parlamentu (EP) předběžné dohody týkající se směrnice o nekalých obchodních praktikách ve vztazích mezi podniky v rámci zemědělského a potravinového řetězce.

Komise zřídila v roce 2015 „Pracovní skupinu pro zemědělské trhy“, jejímž cílem bylo zlepšit postavení zemědělců v rámci potravinového řetězce. V polovině listopadu 2016 předložila příslušnou zprávu. Jedním z jejích doporučení, jak potírat nekalé obchodní praktiky, bylo stanovení základního regulačního rámce na úrovni EU. Komise předložila návrh směrnice v dubnu 2018 a Rada se následně dne 1. října dohodla na svém vyjednávacím postoji.

V rámci směrnice měl být ošetřen i problém dvojí kvality potravin, která ale nakonec nebyla zařazena na seznam nekalých obchodních praktitk.

Drobní zemědělci a středně velcí producenti v zemědělsko-potravinářském odvětví by měli brzo moci počítat s výraznější ochranou před zneužíváním postavení ze strany větších obchodních partnerů, jako jsou například zpracovatelé a prodejci.

Cílem dohodnutých pravidel je vytvořit společný evropský rámec, kterým se pro zemědělce a další dodavatele zemědělských a potravinářských produktů zajistí minimální úroveň ochrany před nejzjevnějšími nekalými obchodními praktikami. Dohodnutá opatření mají doplnit již existující opatření členských států. Ty také budou moci v budoucnu přijmout další kroky.

Hlavní prvky směrnice:

  • Oblast působnosti: směrnice se po provedení do vnitrostátního práva bude vztahovat na některé nekalé obchodní praktiky související s prodejem zemědělských a potravinářských produktů a do určité míry i na služby v zemědělsko-potravinovém řetězci. Mezi dodavatele, kterých se bude ochrana týkat, budou patřit mikropodniky, malé a střední podniky a středně velké podniky, jejichž roční obrat nepřesahuje 350 milionů €. S cílem tuto ochranu rozšířit se bude směrnice vztahovat na kupující usazené jak v EU, tak ve třetích zemích.
  • Seznam nekalých obchodních praktik: zcela zakázány budou například opožděné platby za produkty rychle podléhající zkáze, zrušení objednávek na poslední chvíli, jednostranné či retroaktivní změny smluvních podmínek a odvetná opatření či hrozba takovými opatřeními vůči dodavateli.
  • Další praktiky budou povoleny pouze na základě jasné a jednoznačné předchozí dohody mezi stranami. Zejména v případech, kdy kupující vrací neprodané potravinářské produkty zpět jejich dodavateli nebo dodavatel platí za propagaci potravinářských produktů, které kupující prodává, a hradí náklady na vystavení nebo zařazení zemědělských produktů a potravinářských výrobků do nabídky a do prodeje.
  • Donucovací orgány: členské státy budou muset určit jeden nebo více veřejných orgánů odpovědných za prosazování nových pravidel. Existuje-li v téže zemi několik donucovacích orgánů, budou členské státy muset zvolit jednotné kontaktní místo. Uvedené donucovací orgány budou moci z vlastní iniciativy nebo na základě stížnosti zahájit šetření a ukládat pokuty.
  • Příslušný donucovací orgán: dodavatelé si budou moci vybrat, zda podají stížnost ve svém členském státě, nebo v členském státě, v němž se měl kupující dopustit zakázané obchodní praktiky.
  • Dobrovolný mechanismus alternativního řešení sporů: členské státy budou mít možnost podporovat dobrovolné využití efektivních a nezávislých mechanismů alternativního řešení sporů, jako je například mediace.
  • Provedení: členské státy budou mít dvacet čtyři měsíce od vstupu směrnice v platnost k tomu, aby ji provedly do vnitrostátního práva, a dalších šest měsíců na to, aby začaly její ustanovení uplatňovat.

Dohoda bude předložena k potvrzení Zvláštnímu výboru pro zemědělství. Poté budou EP a Rada vyzvány, aby navrženou směrnici přijaly v prvním čtení.