Reportáž ze seminářů v Lysé nad Labem

Reportáž ze seminářů v Lysé nad Labem
Minulý týden jsme se zúčastnili Výstavy Zemědělec v Lysé nad Labem, kde se konaly také naše semináře o ekologickém zemědělství. Níže přinášíme reportáž o jednotlivých vystoupeních, včetně videa pro ty, kteří by si semináře chtěli poslechnout celé.

V rámci projektu AGRI ČR+ 2.0: Moderní environmentálně šetrné zemědělství má něco pro každého, pořádáme také vzdělávací semináře na téma ekologického zemědělství, jejichž součástí je i blok o aktuálním vývoji v Společné zemědělské politice (SZP), která environmentální rozměr zemědělské politiky doma i v celé EU zásadně ovlivňuje. Na výstavě Zemědělec v Lysé nad Labem měly semináře sloužit především k popularizaci ekozemědělství jako způsobu hospodaření, které je šetrné jak k životnímu prostředí. 

Poznámka k videím: Jsou sice umístěna na Facebooku, ale kvůli tomu si profil na této sociální síti zřizovat nemusíte, fungují i bez něj. 

Začne nová SZP už v roce 2020? Spíše nikoliv

SZP EU

První blok, který proběhl již ve čtvrtek dopoledne, se zabýval aktuálním vývojem v SZP, tedy zejména výsledky veřejné konzultace Modernizace azjednodušení SZP (podrobnosti zde) po roce 2020, která proběhla v únoru až květnu 2017. Navíc byl zmíněn politický kontext vyjednávání, do kterého spadá zejména vyjednávání víceletého finančního rámce (VFR, rozpočet EU na nejméně pět let–v praxi se využívá na sedm let) a volby do Evropského parlamentu v roce 2019. Evropský parlament může k legislativním návrhům o SZP předkládat pozměňovací návrhy (procedura spolupráce nebo také tzv. řádný legislativní postup), zatímco návrh víceletého finančního rámce měnit nemůže, může jej pouze schválit či odmítnout. Evropský parlament tuto pravomoc strategicky využívá–nehodlá se k návrhům SZP vyjádřit dříve, než bude vědět, jak na tom je rozpočet EU na dalších sedm let. Návrhy o SZP Evropská komise předloží nejdříve na jaře 2018, VFR se v současné době již řeší, ale jeho schválení se zatím neblíží. Evropský parlament zde využívá zdržovací taktiku, kdy časové tísně využívá k tomu, aby nepřímo prosadil svou. Je tudíž velice pravděpodobné, že pozměňovací návrhy k reformě SZP bude předkládat až nové složení Evropského parlamentu, tedy přibližně od poloviny roku 2019. Dle odhadů začnou nová pravidla SZP až od roku 2023, přičemž po roce 2020 se můžeme případně dočkat dílčích změn, pokud se na nich všechny instituce a členské státy dohodnou. V potaz musíme brát také možnou změnu na postu komisaře pro zemědělství a rybolov, protože po volbách do Evropského parlamentu vzniká i nová Evropská komise.

Další informace o průběhu vyjednávání SZP budeme průběžně doplňovat, v listopadu  by mělo světlo světa spatřit Sdělení či Zelená kniha Evropské komise, které vyjasní, jakými principy se bude při utváření legislativních návrhů Evropská komise řídit. 

Pozn.: Video z pro vás připravíme z naše posledního semináře, který se uskuteční v listopadu v Bruntále,  do kterého budeme moci snad již zahrnout i dokument Evropské komise.

Co s BIO po roce 2020?

Ve druhé části, která proběhla ve čtvrtek v odpoledních hodinách, jsme přivítali ředitele Odboru environmentálního a ekologického zemědělství Ministerstva zemědělství (MZe) ing. Jana Gallase. Hovořil o historii i stávající situaci v ekologickém zemědělství a také o připravovaném nařízení EU o ekologickém zemědělství. Pro budoucnost a důvěryhodnost ekologického zemědělství bylo hlavní především poslední zmíněné, ale pěkně popořadě.

Na úvod pan Gallas představil svůj Odbor environmentálního a ekologického zemědělství, jehož úkolem je dohlížet na celý proces produkce biopotravin, tedy nejen na samotnou zemědělskou činnost, ale i na zpracování produktů a výsledné výrobky, což vyžaduje časté terénní návštěvy. Ekozemědělství dle něj není žádná novinka či jednorázová módní vlna, i když to tak navenek může vypadat. Naopak se jedná o již velmi rozšířený způsob hospodaření, který se v západní Evropě objevil už v 70. letech. Na příkladech Dánska či Rakouska je vidět, že ekologické zemědělství již postupně nahrazuje konvenční produkci.

Ekozemědělství v podstatě znamená pouze návrat k původnímu způsobu hospodaření, přičemž dnes můžeme využívat jak moderní agrotechniky, tak i přípravků na ochranu rostlin či pro zdraví zvířat, které mají přírodní původ. Dokonce i v Československu v 80. letech probíhaly jakési pokusy o ekologické hospodaření, kdy byla vybudována tři zemědělská družstva za účelem vyzkoušení si případné nezávislosti na dodávkách chemických přípravků.

BIO je jen jedno

Rozvoj českého ekozemědělství nastává ale až kolem roku 2000, kdy vznikl i zákon o zemědělství, který je ukotvil v právním řádu ČR. Dnes je ekologické zemědělství upraveno třemi nařízeními EU a má tedy přesná pravidla pro celý proces produkce biovýrobků, od pěstování rostlin či chovu zvířat po umístnění bio loga na obal. Pan Gallas zdůraznil, že bio či eko jsou značky, které jediné poskytují garanci, že potravina byla vyprodukována v souladu se všemi předpisy, tedy bez použití chemických látek. Potraviny, které nesou označení „selské“ či „farmářské“, mohou jejich producenti označit bez jakýchkoliv dalších kritérií, pro takové „značky“ legislativní opatření neexistují.

V rámci příspěvku pana Gallase došlo i k vyvracení některých fám o ekologickém zemědělství, tedy aspoň v to doufáme. Jistě jste již slyšeli vtip o tom, že rozdíl mezi ekologickým a normálním zemědělcem je ten, že jeden své pole stříká v noci a druhý ve dne. Samozřejmě, existují i ekozemědělci, kteří nehospodaří z přesvědčení a systém se snaží přechytračit. Nicméně pravda je taková, že ekozemědělci mohou používat přírodní postřiky, které jsou převážně na bázi vody a ta by se za slunečního svitu rychle odpařila a přípravek by se tak stal neefektivním. U toho je důležité zmínit také kontrolní systém ekologického zemědělství, který byl nezávislým auditem ohodnocen jako jeden z nejlepších v EU a ČR dokonce na toto téma pořádala mezinárodní školení. Pro úspěšný kontrolní systém je klíčové sledování celkového toku surovin v ekologické produkci. Ekozemědělci musí hlásit přesná množství, která vyprodukují a dodávají, aby se zamezilo cizím vstupům, respektive vstupům, které neplynou z ekologického zemědělství.

Ekologické nařízení: konec důvěryhodné BIO značky? 

Velmi zajímavé argumenty pan Gallas předložil k vyjednávané legislativě o ekologickém zemědělství po roce 2020. Nová legislativa je dnes těsně před oficiálním schválením na Radě ministrů zemědělství, přičemž vyjednávání intenzivně probíhalo více než tři roky. S jeho výsledkem není ČR spokojena zejména z toho důvodu, že povede k destrukci bio značky, protože pravidla ekologického zemědělství budou příliš rozvolněna. Celkově na to doplatí zejména spotřebitel, protože již nebude mít jistotu, že biopotravina, kterou si koupí, nebude obsahovat žádné chemické látky. Ekozemědělcům zase přibude administrativa. Proti legislativně se zvedl velký odpor z řad zemědělců, Evropské komisi byla poslána petice, kterou podepsalo 50 tisíc zemědělců z EU, ale nebyl na ni brán zřetel.

Pan Gallas identifikoval tři hlavní problémy nové legislativy, prvním byla povinnost zřízení registru ekologických zvířat, kdy zemědělci budou muset MZe evidovat každý narozený, koupený či prodaný kus. Znamená to nárůst administrativy pro zemědělce a nákladů pro stát, který registr bude muset vytvořit a zajistit jeho fungování. Evropská komise si od toho slibuje lepší přehled pro usnadnění nákupu ekologických zvířat.

Druhý problém představuje skupinová certifikace, která sice umožní více zemědělcům naráz získat ekologický certifikát, ale pokud jeden z nich pravidla ekologické produkce poruší, bude certifikace odebrána všem. Pan Gallas řekl, že si nedokáže v praxi představit, jak bude hledán a sankcionován konkrétní viník.    

Třetí zásadní nevýhoda oproti současnému stavu spočívá v reziduích chemických látek v potravinách. Pokud je dnes v biopotravině nalezeno reziduum např. nějakého pesticidu, nesmí se prodávat s označením bio a zařadí se do prodeje jako produkt konvenčního zemědělství. Od roku 2020 by to ale mohlo vypadat tak, že pokud se neprokáže vina ekozemědělce, tak se produkt jako bio bude moci dále prodávat. Problém zde spočívá především v prokázání viny, již dnes je problém dokázat, zda na pole použil postřik např. závistivý soused nebo sám ekozemědělec. Vzhledem ke spotřebiteli to znamená, že se k němu může pod značkou bio dostat produkt obsahující rezidua chemických látek, což ve výsledku nabourává důvěryhodnost ekologické produkce. Na toto již reagují některé svazy ekozemědělců v EU tím, že plánují vydávat vlastní–skutečně ekologické certifikace. Pan Gallas to považuje za nešťastné řešení, protože situace se stane pro spotřebitele velmi nepřehlednou.

Celkově nové ekologické nařízení hodnotil pan Gallas negativně a doufá, že k jeho schválení nakonec nedojde. Ocenil zde také roli ministra Jurečky, který byl po celou dobu vyjednávání v silné opozici vůči návrhu. Zdá se, že ve vyjednávání o ekologickém zemědělství zvítězila lobby chemického průmyslu.

Video z vystoupení pana Gallase naleznete zde: https://www.facebook.com/ZemedelecNeniJenCoolvPlote/videos/1674400849289392/

Ekologické zemědělství na Biofarmě Filoun

Poslední blok přednesl pan Josef Šourek z rodinné Biofarmy Filoun, která se nachází v podhorské oblasti v okrese Jablonec. Rodina hospodaří  na 90 ha půdy a chová 80 kusů holštýnského skotu, zabývá se především prodejem mléka a mléčných výrobků. Farma je to skutečně rodinná, protože panu Šourkovi se podařilo farmu předat svým synům, kteří úspěšně pokračují v ekologickém hospodaření. Není to jen tak ledajaká biofarma, v roce 2002 získala ocenění Bartákův hrnec pro nejlepšího českého ekozemědělce a v roce 2007 ocenění Farma roku od Asociace soukromého zemědělství ČR.

Farma roku 2007

Na otázku, proč se do ekologického zemědělství pustil, odpověděl pan Šourek, že zkrátka nechápal, z jakého důvodu je na střívku od salámu tolik „éček“ a že to přece musí jít dělat i bez nich. Ekologické hospodaření chápe jako naprosto přirozený a bezpečný způsob zemědělské činnosti -neděláme nic jiného než, že se chováme v souladu s přírodou, řekl.

Mnoho lidí jistě napadne, jestli se takové hospodaření vyplatí, ekozemědělec musí plnit řadu kritérií navíc (v porovnání s konvenční produkcí) a každý rok u něj provádí kontrolu příslušná kontrolní organizace, která mu vydá nebo nevydá ekologický certifikát. Taková jsou pravidla pro všechny ekologické zemědělce. Pan Šourek řekl, že ekologické zemědělství dělá z přesvědčení, proto začal už v roce 1993, kdy ještě neexistovaly žádné dotace. Dnes dotace chápe jako kompenzaci papírování, které mu přibylo v souvislosti s hospodařením v ekologickém režimu. Zejména po vstupu ČR do EU se musel vyrovnat s novými pravidly, kdy vynaložil půl milionovou investici na to, aby splnil všechny požadované standardy. Výše dotace u něj činí asi 200 tisíc korun ročně. Zda se ekologické zemědělství vyplatí na závěr shodnotil tak, že je dobré si předem vytvořit podnikatelský plán a rozhodnout se, jestli je schopen všechny požadavky splňovat. Bez již zmíněného přesvědčení to ale dle jeho názoru dělat nelze.

Vstup do režimu ekologického zemědělství dle pana Šourka není zvlášť náročný. (Proces registrace ekologického zemědělství jsme pro vás popsali zde.) Pravidla pro ekologické zemědělství jsou dle jeho názoru srozumitelná, kritizoval však průběh kontrol. Fungující kontrolní systém je samozřejmě klíčový pro zajištění důvěryhodnosti bioznačky, na stranu druhou příliš mnoho kontrol také škodí. Dokonce zná i některé ekozemědělce, kteří kvůli tomu přemýšlejí o konci hospodaření.

Sám má zkušenost, že dvě organizace, které k němu přišly na kontrolu, se nemohly shodnout na tom, kde má stát umyvadlo, jak to má potom tušit samotný ekozemědělec (historka se zdá spíše úsměvná, ale ilustruje, s čím se ekozemědělec také může setkat - doporučujeme shlédnout video). Nakonec ale vše dobře dopadlo, umyvadlo stojí a všichni jsou spokojení, tedy snad. V této souvislosti pan Šourek zmínil i Antibyrokratickou komisi MZe, ve které je ASZ ČR celkově velmi aktivní. 

Vystoupení pana Šourka bylo velmi inspirativní, pokud máte ještě někdo pochyby o ekologickém zemědělství, doporučujeme shlédnout přiložené video. Případně můžete strávit dovolenou na jeho penzionu a biofarmu si prohlédnout z blízka a přesvědčit se na vlastní oči. 

Video z vystoupení pana Šourka naleznete zde: https://www.facebook.com/ZemedelecNeniJenCoolvPlote/videos/1674436345952509/

Oběma hostům ještě jednou děkujeme a přejeme mnoho úspěchů.