Proč to pomazákové není máslo?

Proč to pomazákové není máslo?
Ano, tato otázka rozvířila debatu v ČR o regulaci EU, že pomazánkové máslo nesmí být označováno jako máslo. Podobně na tom byl například rum. Na první pohled se to může zdát jako zbytečné pravidlo, ale toto a podobná kritéria usnadňují obchod mezi zeměmi v EU a zároveň chrání spotřebitele.

 

Aby jednotný trh EU vůbec existoval a fungoval v něm volný pohyb všech čtyř svobod, je nutné pravidla a principy harmonizovat, aby všichni spotřebitelé v EU měli k dispozici srovnatelné informace o nabízených produktech. V ČR toto máme zaškatulkováno především

pod krycími názvy pomazánkové máslo a rum.

EU však nezakázala výrobu pomazánkového másla a tradičního českého rumu. Společné evropské předpisy pouze vyžadují, aby se tyto konkrétní výrobky jmenovaly jinak, protože jejich dříve používaný název byl vzhledem k jejich skutečnému složení zavádějící. Pomazánkové máslo ani tuzemský rum svým složením neodpovídají tomu, co lidé v EU od produktů pod těmito názvy očekávají. To ale v době propuknutí obou afér nebyla žádná novinka, jednotný trh EU tak funguje od svého založení.

Za máslo je na společném evropském trhu považován pouze ten výrobek, který obsahuje více než 80 % mléčného tuku. České pomazánkové máslo ho má mírně nad 30 %. Českému zákazníkovi je rozdíl jasný, ale díky otevřenému trhu je nutno zohlednit skutečnost, že české výrobky putují do zahraničí, a naopak řada zahraničních produktů se do ČR dováží. Zvláště ve chvíli, kdy spotřebitel nejen v ČR vybírá z produktů s řadou názvů, jako je např. tradiční máslo, čerstvé máslo, lahodné máslo, nedělní máslo apod., je nutné zajistit, aby měl jistotu, co kupuje. A pro všechny výrobce je důležité, aby pro jejich konkurenční boj na českém i evropském trhu platila totožná pravidla. Výrobci, kteří by chtěli používat staré označení pomazánkové máslo, by dle unijní legislativy v podstatě klamali spotřebitele a poškozovali ostatní výrobce dodržující pravidla. Takový výrobek zkrátka nesmí na společný trh.

Společné evropské standardy specifikují pravý rum jako výrobek získaný zkvašením a následnou destilací melasy nebo sirupu z cukrové třtiny. Kvůli vysoké dovozní ceně pravého kubánského rumu se začala v 19. století na území Rakouska-Uherska vyrábět jeho domácí náhražka. Základem byl líh získaný kvašením a destilací bramborového škrobu. Ten se pak dochutil rumovou esencí.

Představte si, že pro jiné země v EU mohou představovat obtíže zase jiná pravidla pro výrobu některých potravin. Tudíž jistě naše pomazánkové máslo a run nepředstavují jediný ústupek, který musely státy EU učinit. 

 

Témata: