Polsko doplatilo na ruské sankce nejvíce ze zemí V4

Polsko doplatilo na ruské sankce nejvíce ze zemí V4
Asociace pro mezinárodní otázky společně s Friedrich Naumann Foundation for Freedom vydala policy paper zaměřený na komparaci středoevropských reakcí na ruské sankce, zejména v oblasti zemědělství.

Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) vydala 12. 8. 2015 výzkumnou zprávu s názvem - Vnitřní trh a EU-Ruské sankce: Posouzení praxe v zemích Visegrádu rok poté – věnující se dopadu ruských sankcí na země Visegrádské skupiny (V4).

AMO v rámci zkoumání zjistilo, že:

  • v kratším časovém horizontu byl nejvíce viditelný dopad v sektoru zemědělské produkce
  • hlubší a delší dopad může být spojován s celkovým zhoršením ruské ekonomiky a poklesem její kupní síly

Při analýze je nutné rozlišovat přímé a nepřímé dopady. Polsko bylo po Litvě druhou nejvíce přímo poškozenou zemí. Maďarsko, co se týká vývozu zemědělských produktů, bylo přímo poškozeno méně než Polsko, ale více než ČR a Slovensko. Nejmenší, téměř zanedbatelné dopady lze zaznamenat právě v rámci ČR a Slovenska.  

Polsko bylo nejvíce poškozeno zhroucením trhu a pádu cen jablek, hub a rajčat. Polsko bylo také jedinou zemí V4, která byla vážně postižena v oblasti vývozu sýrů. V případě Maďarska byla nejvíce zasažena produkce vepřového a drůbeže.

Celý vnitřní trh EU se zemědělskými produkty byl však zasažen nepřímo, a to v důsledku převisu nabídky nad poptávkou. EU reagovala na tyto nepřímé vlivy intervencemi, kterými se snaží podpořit trh. Jedná se např. o podporu soukromého skladování másla a sušeného odstředěného mléka, hledání nových trhů apod.

Maďarsko se snaží hledat nové trhy na východě, navzdory sankcím včetně Ruska. Polsko bylo sankcemi nejvíce poškozeno a bojuje za vyšší podporu ze strany EU. ČR přijala několik opatření, aby neztratila ruské trhy dříve, než našla jiná odbytiště.

V rámci policy paperu byla vydána i politická doporučení:

  1. Propagační kampaně na podporu zemědělských produktů by se měly zaměřit spíše na propagaci konkrétních produktů a neměly by hrát na vlasteneckou strunu. Toto řešení může být přijatelné pouze v krátkém časovém horizontu, kdy je nutné bojovat s náhlým poklesem odbytu. V dlouhodobém horizontu vnitřní trh EU bude lépe fungovat bez vlasteneckých kampaní (kampaně na základě země původu).

  2. Podpora ze strany EU by měla být zaměřena na podporu obchodu konkrétních zemědělských produktů.

  3. Specializovaní zemědělští obchodní diplomaté by mohli být vhodným způsobem k hledání nových trhů mimo EU. Tito zemědělští diplomaté by mohli aktivně hledat nové možnosti, pomáhat vývozcům při jednání a řešit administrativní požadavky (např. rostlinolékařská pravidla).

  4. S výjimkou Polska země V4 nepoužívají fondy EU na podporu zemědělských produktů na trzích mimo EU, s čímž by mohli pomoci také zemědělští diplomaté.

  5. Největší problémy by měly být řešeny z pohledu vnitřního trhu a nikoliv z vnitrostátní perspektivy.

  6. Opatření, zabývající se přebytkem ovoce podléhajících zkáze, by měla respektovat různou kvalitu výroby a produkce ovoce by měla být založena právě na kvalitě ovoce a neměla by být motivována intervenčními režimy.

  7. Kampaně orientované na podporu čerstvé místní regionální zemědělské produkce založené na ekologických důvodech jsou přijatelné.

Zdroj: AMO