Novela veterinárního zákona: Množírny a zabijačky

Novela veterinárního zákona: Množírny a zabijačky
Jistě jste v médiích zaznamenali, že poslanci schválili novelu veterinárního zákona, který "zakazuje" tzv. množírny psů. Návrh novely veterinárního zákona však upravuje i další záležitosti týkající se chovatelů hospodářských zvířat - domácí porážky skotu.

Návrh novely veterinárního zákona předložil ministr zemědělství Marian Jurečka Poslanecké sněmovně 26. 7. 2016 a posledního června letošního roku (30. 6. 2017) jej ve třetím čtení schválila Poslanecká sněmovna ČR. Velmi rychle novela zákona prošla i Senátem ČR, který jischválil 17. 8. 2017 a schází tak pouze podepis prezidenta. Účinná bude od druhého kalendářního měsíce následujícího po jejím vyhlášení ve Sbírce zákonů ČR. Průběh legislativního procesu si můžete prohlédnout zde.

V médiích jste jistě zaznamenali, že novela veterinárního zákona má zamezit fungování především tzv. množíren psů, kdy chovatelům ukládá povinnost oznámit chov pěti a více fen starších 12 měsíců krajské veterinární správě. Dosud měli totiž oznamovací povinnost pouze chovatelé psů, kteří podnikali na živnostenský list. Novela je však důležitá i z pohledu malých zemědělců, především chovatelů hospodářských zvířat, kteří chtějí provádět domácí porážky.

Veterinární zákon (č. 166/1999 Sb.) byl vzhledem k domácím porážkám často kritizován, jak z řad malých zemědělců, kteří je podporují, tak i Českým svazem zpracovatelů masa (ČSZM), jenž naopak usiloval o úplné zrušení domácích porážek. ČSZM se totiž domnívá, že je tím podporován černý trh s masem, což potažmo ohrožuje i zdraví spotřebitelů. Podle zástupců Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) jsou ale tyto domněnky neopodstatněné, protože zvířata jsou vedena v centrální evidenci a veterinární správa má tak porážky dostatečně pod dohledem.  

Dle stávající legislativy mohou zemědělci–fyzické osoby provádět domácí porážky skotu do 24 měsíců věku s povolením krajské veterinární správy, přičemž událost musí sedm dní předem stejnému orgánu písemně oznámit. Veškeré produkty porážky poté musí být spotřebovány pouze v domácnosti chovatele.

Novela zákona vychází vstříc spíše malým chovatelům, kdy rozšiřuje okruh osob, které mohou produkty ze zabijačky spotřebovat na tzv. osoby blízké. Vzhledem k tomu, že termín osoba blízká není novelou dále specifikován, jeho využití může být v praxi velmi široké. Druhé zásadní ulehčení domácích porážek představuje jejich rozšíření na zvířata do 72 měsíců věku, kterých ale bude možné porazit pouze 3 ks (zvíře od 24 do 72 měsíců věku).

§ 21 (znění v návrhu novely veterinárního zákona) 

(2) Domácí porážkou mohou být poražena ve vlastním hospodářství chovatele jatečná zvířata s výjimkou skotu staršího 72 měsíců, koní, oslů a jejich kříženců. V případě domácí porážky skotu staršího 24 měsíců a mladšího 72 měsíců může chovatel porazit nejvýše 3 kusy ročně.

(3) Maso a orgány jatečných zvířat z domácí porážky jsou určeny pro spotřebu a) osoby tvořící domácnost chovatele, jedná-li se o maso a orgány ze skotu, nebo b) osoby tvořící domácnost chovatele nebo pro spotřebu osoby blízké, jedná-li se o maso a orgány ostatních zvířat.

Ministr Jurečka k předložení návrhu uvedl následující:

Narovnali jsme tak stav, který v praxi existuje. Blízké osoby si obvykle odnášejí ze zabijačky výslužku. Dosavadní zákon to oficiálně neumožňoval. Toto znění paragrafů ale bylo zbytečně přísné, proto jsme ho upravili tak, aby odpovídalo zvyklostem našeho venkova, které nikomu neubližují a patří k naší tradici.

 

Povinnost nahlásit porážku krajské veterinární správě nejméně sedm dní předem se zkracuje na pouhé tři dny. Nicméně povinnost mít povolení pro provádění domácích porážek stále platí, stejně tak, jako její tří letá platnost. Krajská veterinární správa může povolení prodloužit o další tři roky, pokud nejméně tři měsíce předem obdrží od chovatele písemnou žádost.

Chovatel by dle novely mohl také provádět některé veterinární úkony (podrobnosti stanoví zvláštní prováděcí předpis) na vlastních hospodářských zvířatech, navíc chovatel, který splňuje požadavky odborné způsobilosti (absolvent vysoké veterinární školy) bude moci svým zvířatům injekčně aplikovat léčiva.

Návrh novely zákona také definuje tzv. prodej malých množství vlastních produktů z prvovýroby, který stanovuje, jaké produkty může chovatel sám prodávat.

Jedná se o:

  • živou drůbež, králíky a nurie k přímému prodeji spotřebiteli
  • čerstvé drůbeží, králičí maso a maso z nutrií k prodeji přímo spotřebiteli, ale také do místního maloobchodu
  • nebalená čerstvá vejce a med, mateří kašičku a včelí vosk k prodeji spotřebiteli (i v tržnici nebo na tržišti na území ČR) nebo je dodávat do místního maloobchodu
  • mléko, se souhlasem krajské veterinární správy

Malé množství v návrhu novely zákona není přesně definováno, očekáváme, že toto množství také upraví příslušný prováděcí předpis. 

Kromě výše uvedeného novela zákona předpokládá i ukotvení funkce tzv. prohlížitele včelstev. Prohlížitel včelstev vykonává důležitou úlohu zejména při nákaze včel, kdy je potřeba provést rychlou prohlídku včelstev, která je pro chovatele časově náročná. Prohlížitel bude povinen provádět prohlídku včelstev s rozebráním včelího díla (v rozsahu stanoveném prováděcím předpisem), vést záznamy o datu, době a výsledku prohlídky včelstev, registračním čísle včelstev a jejich stanoviště, včetně jejich počtu. Tyto záznamy bude uchovávat po dobu tří let a na požádání je poskytne úřednímu veterinárnímu lékaři. 

Novela veterinárního zákona bezpochyby představuje krok vpřed vzhledem k samostatnosti malých hospodářství, která budou moci ošetřovat a porážet zvířata svépomocí. Zároveň to odpovídá i vývoji v posledních letech, jelikož omezení věku poráženého zvířete na 24 měsíců bylo zavedeno kvůli obavám z nemoci šílených krav (BPS) a právě tato choroba se v ČR již dlouhou dobu neobjevila. Neexistuje tedy důvod věk zvířete způsobilého k domácí porážce dále držet na 24 měsících. 

Důležitou součástí novely zákona bude i následný prováděcí předpis, který zatím není zveřejněn ani v podobě návrhu.