Nekalé obchodní praktiky II.

Nekalé obchodní praktiky II.
Osm členských států ze střední a jihovýchodní Evropy včetně Česka a Slovenska se 16. srpna 2018 vyslovilo pro opatření proti nekalým obchodním praktikám řetězců vůči dodavatelům.

Ministři zemědělství a jejich zástupci se na tom shodli na schůzce na Slovensku, která se konala u příležitosti předsednictví Bratislavy ve visegrádské čtyřce. Tyto státy se také vyslovily pro to, aby postup proti nekalým obchodním praktikám byl závazný pro všechny podnikatele v obchodních vztazích.  

Ministři členských států 16. dubna 2018 poprvé diskutovali o návrhu směrnice o nekalých obchodních praktikách v rámci potravinového řetězce, který Komise předložila 12. dubna 2018.  

Dle Komise jsou nekalé obchodní praktiky postupy mezi podnikatelskými subjekty, které se vymykají dobrým zvykům obchodního styku, jsou v rozporu se zásadami dobré víry a poctivého jednání a zpravidla bývají jednostranně uplatňovány jedním obchodním partnerem vůči druhému. Potravinový řetězec je z hlediska nekalých obchodních praktik mimořádně zranitelný, a to kvůli velkým rozdílům ve vyjednávací síle.  

Cílem návrhu je zakázat v rámci potravinového řetězce škodlivější nekalé obchodní praktiky, a zajistit tak spravedlivější zacházení s malými a středními potravinářskými a zemědělskými podniky. Návrh rovněž umožňuje, aby vnitrostátní orgány mohly ukládat sankce v případech prokazatelně zneužívajících praktik. Jde tedy o to, aby ti, kteří mají nejslabší postavení v potravinářském řetězci, zemědělci a výrobci potravin, nebyli tlačeni velkými obchodníky nekalými praktikami k ještě k nižším maržím 

Dle návrhu mají být zakázány tyto konkrétní nekalé praktiky:

  • opožděné platby za potraviny podléhající rychlé zkáze, 
  • rušení objednávek na poslední chvíli, jednostranné nebo retroaktivní změny smluvních podmínek 
  • a nucení dodavatelů, aby platili za znehodnocené produkty.  

Další postupy by přípustné pouze v případě, že se na ně vztahuje jasná a jednoznačná předchozí dohoda mezi partnery: to jsou situace, kdy kupující dodavateli vrací neprodané potraviny, kdy kupující od dodavatele vyžaduje platbu za uzavření či obnovení smlouvy o dodávkách a kdy dodavatel platí za propagaci potravin, které kupující prodává. 

Návrh Komise ukládá členským státům povinnost určit veřejný orgán, který bude nová pravidla prosazovat. Pokud se prokáže porušení předpisů, tento úřad bude moci ukládat přiměřené a odrazující sankce. Bude mít možnost zahájit šetření z vlastní iniciativy nebo na základě stížnosti. Stěžovatelé přitom budou moci požádat o zachování důvěrnosti a anonymity, aby ochránili svou pozici vůči obchodnímu partnerovi. Komise zavede mechanismus koordinace, v jehož rámci si budou orgány odpovědné za prosazování pravidel vyměňovat osvědčené postupy. 

Navrhovaná opatření mají doplňovat opatření zavedená členskými státy a kodex chování uplatňovaný v rámci dobrovolné Iniciativy dodavatelského řetězce. Země EU mohou jít v regulaci ještě dále, pokud to považují za vhodné.