Mléčné kvóty: jsou vaše obavy namístě?

Mléčné kvóty: jsou vaše obavy namístě?
Od 31. března 2015 skončí ve členských státech EU doposud platné mléčné kvóty omezující produkci. Producenti mléka mají strach, co přijde poté.

Členové Komise pro přírodní zdroje v rámci Výbor regionů vydali 4. 3. 2015 návrh stanoviska, ve kterém vyjádřili obavu z vývoje po ukončení mléčných kvót a to zejména v méně rozvinutých regionech EU. Výbor se obává negativního vlivu na územní soudržnost a dopadu na životní prostředí. Někteří producenti totiž mohou usilovat o nadměrné zvyšování produkce. V některých, např. horských regionech EU je produkce mléka základním pilířem hospodářství a její omezení v důsledku nekonkurenceschopnosti by mohlo mít negativní důsledky na celý region. Jako nejvíce znepokojující vnímají pokles cen mléka, který započal v již létě 2014. Výbor upozornil na potřebu zachovat všem producentům stabilní příjem s cílem udržet stávající hospodářství v rámci regionů a splnit cíle územní soudržnosti EU. Na ceny mléka má v současné době negativní vliv ruské sankce, které zapříčiňuje pokles cen mléka a mléčných výrobků. Ukončení mléčných kvót tedy nepřichází v nejvhodnější dobu, nicméně datum je stanoveno již dlouhodobě.

Členové Komise pro přírodní zdroje (NAT) vyzvali v rámci návrhu stanoviska evropské orgány, aby přijaly opatření vedoucí k zajištění příjmu všem producentům mléka stejně tak, jako tomu je ve většině zemí, které produkují značné množství mléka – Indie, Čína, Kanada a Spojené státy.

NAT považuje dle stanoviska za nepřijatelné, aby evropské ceny mléka byly úzce svázány se světovými cenami, neboť 90 % produkce v EU je určeno k prodeji v rámci Unie. Zachování cen jde ruku v ruce s vysokou kvalitou mléka, která by měla být v EU nadále udržována na velmi vysoké úrovni.

Dle návrhu stanoviska by mělo dojít v krátkodobém horizontu ke stanovení přesnějšího počtu ohrožených pracovních míst v důsledku ukončení mléčných kvót. Trh s mlékem by měl být Komisí podrobněji monitorován a záchranná bezpečnostní síť by měla být na omezenou dobu posílena a to nejméně do doby, dokud nebude stanoven vhodnější mechanismus. Ve střednědobém horizontu usiluje NAT o podporu plemen, která spásají travní porost a nejsou zcela závislá na krmivu. Speciální podpora by dle návrhu Výboru měla plynout také producentům z horských oblastí, jejichž produkty by mohly nést speciální označení (tzv. mountain produce). Taktéž by měl být vypracován speciální plán na podporu rozvoje venkova pro regiony, kde se vyskytují malá stáda a velký počet producentů mléka, což jsou potenciálně nejvíce ohrožené oblasti.

Mléčné kvóty byly zavedeny v roce 1984, aby byla omezena nadprodukce a stabilizoval se trh s mlékem. Každá členská země měla od tohoto roku stanoveno maximální množství mléka, které může vyprodukovat bez hrozby sankce. V případě, že byly limity překročeny, daný stát musel platit za porušení kvótního systému pokutu.

ČR přistoupila k systému kvót před vstupem země do EU a to k 1. 4. 2001. Po vstupu byla administrace kvót upravena v rámci SZP. Při vstupu bylo stanoveno referenční množství mléka pro dodávky ve výši 2 613 239 t a vnitrostátní referenční množství mléka pro přímý prodej ve výši 68 904 t. Národní referenční obsah tuku byl stanoven ve výši 4,21%. Výše vnitrostátních kvót se v průběhu let měnila v závislosti na změnách individuálních kvót a na přijatých opatřeních (např. plošné navyšování kvót).    

Oblast mléka se v současné době řídí také balíčkem předpisů, který platí od 3. října 2012 až do 30. června 2020. Na základě balíčku by mělo dojít k smluvnímu ujednání mezi producenty a zpracovateli. Smlouvy mají stanovit odpovědnost hospodářských subjektů dodavatelského řetězce v odvětví mléka a mléčných výrobků, zvyšovat povědomí o tržních signálech, přizpůsobit nabídku poptávce a zamezit nekalým obchodním praktikám. Po zrušení režimu kvót na mléko by měly být užitečným nástrojem pro producenty a zpracovatele. Členské státy mohou tyto smluvní vztahy nařídit povinně a uložit odběratelům mléka povinnost, aby nabízeli zemědělcům minimální dobu trvání smlouvy. Státy by také na základě balíčku měly formálně uznat organizace producentů v odvětví mléka a jejich postavení by mělo být následně posilováno. Organizace producentů mají možnost kolektivně jednat o smluvních podmínkách, včetně ceny syrového mléka. Balíček se věnuje také znevýhodněným regionům, které se zaměřují na produkci mléka.

V rámci nové SZP 2014–2020 mají producenti mléka a mléčných výrobků k dispozici tzv. záchrannou síť. Pod tímto termínem si lze představit intervenční nákup másla, sušeného odstředěného mléka, podporu soukromého skladování másla, sušeného odstředěného mléka a sýrů s CHOP/CHZO (chráněné označení původu, chráněné zeměpisné označení). Komise má také možnost reagovat na výjimečné okolnosti např. prodloužení období intervenčního nákupu, podpora soukromého skladování pro jiné mléčné výrobky, vývozní náhrady, povolení dočasné výjimky z pravidel hospodářské soutěže apod.. Producenti mléka navíc využívají přímé platby a programy rozvoje venkova, v jejich rámci mají členské státy značnou volnost zaměřit opatření konkrétně pro odvětví mléka.

Doporučení

Producenti mléka by si měli zjistit veškeré možnosti, které jsou jim v rámci období 2014–2020 nabízeny, a měli by je maximálně využít. Mlékaři by měli zvážit členství v organizacích producentů, jelikož tak získají lepší pozice při vyjednávání.

Zdroj: SZIF, Výbor regionů, Úřední věstník EU