Legislativní novinky

Nové právní předpisy

Nové právní předpisy platné od 1. 10. 2017

Nové nařízení vlády o některých podmínkách k provádění společné organizace trhů v odvětví cukru

Ve Sbírce zákonů bylo publikováno nařízení vlády č. 316/2017 Sb., o některých podmínkách k provádění společné organizace trhů v odvětví cukru.

Důvodem přijetí nařízení vlády je to, že v rámci odvětví cukru dojde v EU k 30. září 2017 k ukončení režimu produkčních kvót cukru a systém společné organizace trhů EU s cukrem bude výrazně redukován.

V Evropské unii bude v bezkvótovém období nadále průběžně monitorována situace a trhu s cukrem na základě příslušných údajů od cukrovarnických podniků hlášených členskými státy EU (cena cukru, cena cukrové řepy, plocha cukrové řepy rozlišená na produkci cukru a bioethanolu, produkce isoglukózy, zásoby cukru a isoglukózy).

Monitoring údajů v odvětví cukru je v rámci ČR dosud stanoven v nařízení vlády č. 337/2006 Sb. Značná část tohoto nařízení po ukončení režimu produkčních kvót nebude účinná. Z tohoto důvodu vyplynula nutnost vzniku zcela nového nařízení vlády, které bude implementovat povinnost sběru nezbytných údajů v odvětví cukru SZIF od cukrovarnických podniků v souladu s novým prováděcím nařízením Komise (EU) č. 2017/1185.

V ČR se nařízení vlády bude týkat 6 cukrovarnických podniků a zhruba 850 pěstitelů cukrové řepy.

Na podnikatelské prostředí ČR v oblasti pěstování cukrové řepy a výroby cukru bude mít nařízení vlády pozitivní dopad v tom, že dojde ke snížení administrativní zátěže o 40 % v oblasti informačních povinností a k úplnému zrušení systému produkčních kvót cukru.

Novela nařízení vlády o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření lesnicko-environmentální a klimatické služby

Ve Sbírce zákonů bylo publikováno nařízení vlády č. 314/2017 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 29/2016 Sb., o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění pozdějších předpisů, a další související nařízení vlády.

Důvodem přijetí nařízení vlády je narovnání stávajícího stavu, kdy novelou nařízení vlády č. 36/2017 Sb., došlo ke změně hlavních dřevin přiřazených k jednotlivým porostním typům, což by mohlo mít za následek negativní efekt na environmentální dopady podopatření zachování hospodářského souboru lesů.

Cílem nařízení vlády je pouze technická úprava stanovení hlavních dřevin pro jednotlivé porostní typy a sjednocení termínů příjmu žádostí o zařazení u nařízení vlády č. 29/2016 Sb. a sjednocení termínu pro podání žádosti o změnu zařazení při snížení podílu melioračních a zpevňujících dřevin podle nařízení vlády č. 53/2009 Sb. V konečném důsledku má tato úprava vliv na snížení administrativní zátěže, a to jak na straně žadatelů, tak na straně SZIF.

Tyto změny reagují na potřebu zpřesnit podmínky poskytování dotace a postup v nařízení vlády a řešit odstranění nedostatků v procesu administrace tak, jak to ukázala dosavadní aplikační praxe a zkušenosti s administrací žádostí v roce 2016.

Novela nařízení vlády o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření

Ve Sbírce zákonů bylo publikováno nařízení vlády č. 315/2017 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů.

Důvodem přijetí nařízení vlády je narovnání stávajícího stavu, kdy novelou nařízení vlády č. 236/2016 Sb., nebyly zohledněny změny v nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, které mají vliv na výpočet množství aplikovaného dusíku.

Podopatření Ošetřování travních porostů není celofaremním podopatřením, to znamená, že nemusí být do závazku zařazeny veškeré žadatelem obhospodařované trvalé travní porosty, přesto jsou v rámci nařízení vlády č. 75/2015 Sb. stanoveny podmínky týkající se hnojení na veškerých obhospodařovaných trvalých travních porostech, tedy i těch mimo závazek agroenvironmentálně-klimatických opatření. Tyto podmínky vycházejí z limitů a způsobů výpočtu aplikovaného dusíku stanovených v rámci nařízení vlády č. 262/2012 Sb.

Nařízením vlády bude dán v případě použití digestátu do souladu výpočet limitu aplikovaného dusíku na veškeré obhospodařované trvalé travní porosty v rámci podopatření ošetřování travních porostů s výpočtem stanoveným v nařízení vlády č. 262/2012 Sb. Nařízení vlády č. 75/2015 Sb. tak nebude přísnější než nařízení vlády č. 262/2012 Sb.

Dále je na základě požadavků zemědělské praxe na plochách zařazených do titulu Ochrana chřástala polního povolen na základě souhlasného stanoviska místně příslušného orgánu ochrany přírody příkrm hospodářských zvířat.

Nové právní předpisy platné od 1. 11. 2017

Novela zákona o oběhu osiva a sadby

Ve Sbírce zákonů byl publikován zákon č. 295/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Novela zákona upravuje proces registrace odrůd s úředně uznaným popisem, který představuje jednodušší postup než je standardní registrace odrůd podle dosud platného zákona o oběhu osiva a sadby. Změna souvisí s implementací Směrnice Rady 2008/90/ES z 29. 9. 2008 o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce. Tento způsob registrace je méně náročný pro žadatele o registraci těchto odrůd jak z hlediska splnění podmínek registrace, tak z hlediska finanční náročnosti.

Dále je zavedeno společné certifikační schéma s jednotným přístupem k udržování a testování rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů. Nedílnou součástí transpozice jsou i nová ustanovení, která se týkají označování a náležitostí průvodních dokladů, obalů (svazků) rozmnožovacího materiálu a ovocných výpěstků.

Novela rovněž reaguje na neuspokojivou situaci na trhu při uvádění do oběhu sadby česneku. Ze strany prodejců dochází k nežádoucí záměně sadby česneku podléhající režimu zákona za česnek konzumní. Nastavují se jednoznačná pravidla uvádění sadby česneku do oběhu tak, aby kontrolní a dozorový orgán, kterým je Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, mohl účinně tento proces kontrolovat a v případě jeho porušení ukládat sankce.

Změny zákona o oběhu osiva a sadby jsou nezbytné také z důvodu jeho přizpůsobení novému pojetí přestupkového práva.

Součástí přijaté novely jsou také doprovodné novely zemědělských zákonů, které zpřesňují a aktualizují některé další související zákony, které jsou důležité z hlediska působnosti rezortu MZe. Jde zejména o změnu:

  • zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu, která reaguje na zrušení režimu společné organizace trhů v odvětví cukru, včetně systému produkčních kvót a výběru finančních dávek z výroby cukru a provádí terminologické úpravy v návaznosti na služební zákon,
  • zákona o Státním pozemkovém úřadu, která řeší problematiku nájemného/pachtovného za státní pozemky, a to včetně stanovení jeho konkrétní sazby 2,2 % ročně, nakládání se státními pozemky v oblasti výstavby pozemních komunikací, a úpravu problematiky  nákladů spojených s oceněním věcí, identifikací parcel a vyměřováním pozemků,
  • zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, která zpřesňuje vymezení působnosti Státního pozemkového úřadu v oblasti údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách.

 Novela zákona o veterinární péči

Ve Sbírce zákonů byl publikován zákon č. 302/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony.

Cílem novely zákona je zajistit větší ochranu zdraví osob a zvířat a snížit administrativní náročnost pro chovatele v případech, kdy je to při zachování nezbytných veterinárních požadavků na chov a zdraví zvířat a na živočišné produkty možné. 

K zajištění větší ochrany osob a zvířat zákona zejména:

  • přesunuje některé povinnosti z chovatele hospodářských zvířat na chovatele bez rozdílu toho, zda chovají hospodářská zvířata nebo zvířata v zájmovém chovu s cílem udržet nebo zlepšit příznivý nákazový stav v chovech zvířat,
  • stanovuje úkony, na které je ze státního rozpočtu poskytován příspěvek na jejich provedení,
  • doplňuje do zákona tzv. prohlížitele včelstev, který bude oprávněn v ochranných pásmech v případě potvrzené nebezpečné nákazy včel prohlížet včelstva,
  • upřesňuje prodej malých množství vlastních produktů z prvovýroby,
  • upřesňuje okruh osob, pro které je určeno maso a orgány jatečních zvířat z domácí porážky, přičemž maso a orgány z domácí porážky jsou určeny pro spotřebu
  • zvyšuje věk pro domácí porážky skotu z 24 měsíců na 72 měsíců, přičemž omezuje  domácí porážku skotu staršího 24 měsíců a mladšího 72 měsíců na 3 kusy ročně,
  • zavádí povinnou registraci útulků pro toulavá zvířata, aby tato zařízení mohla být pod veterinárním dozorem,  
  • zavádí povinnost oznámení chovu pěti a více psů samičího pohlaví starších dvanácti měsíců,
  • od roku 2020 zavádí povinné identifikační označení všech psů na území České republiky čipem, které umožní jednoznačnou kontrolu očkování proti vzteklině,
  •  upřesňuje podmínky pro výkon veterinární léčebné a preventivní činnosti soukromým veterinárním lékařem,
  • prodlužuje lhůtu pro podání žádosti o náhradu nákladů a ztrát, které vznikly chovateli včel nebo včelstev v důsledku provádění mimořádných veterinárních opatření ke zdolání nebezpečné nákazy včel z 12 týdnů na 6 měsíců.

Ke snížení administrativní zátěže pak zákon zejména 

  • nahrazuje povinnost chovatele požádat o povolení domácí porážky skotu a jelenovitých z farmového chovu povinností ohlásit tuto porážku a zkracuje lhůtu pro nahlašování této porážky na 3 dny z dosavadních 7 dnů,
  • umožňuje chovatelům hospodářských zvířat provádět ve svém hospodářství některé veterinární úkony jako například injekční aplikaci léčiv. 

Součástí novely je i změna zákona na ochranu zvířat proti týrání, která upřesňuje porážení zvířat, u kterých v důsledku přepravy došlo k závažnému zhoršení zdravotního stavu, tak, že musí být poražena na místě.

Související změny obsažené v zákoně o potravinách a tabákových výrobcích a v zákoně o Státní zemědělské a potravinářské inspekci zejména upřesňují kontrolu potravin při přepravě a internetovém prodeji.

Nové právní předpisy platné od 1. 12. 2017

Novela zákona o rostlinolékařské péči

Ve Sbírce zákonů byl publikován zákon č. 299/2017 Sb., kterým se mění zákon
č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Novela zákona se týká přípravků na ochranu rostlin. Užívání přípravků na ochranu rostlin je zcela zásadním faktorem ovlivňujícím jak kvalitu, tak i kvantitu rostlinné produkce. Velkým problémem trhu s přípravky na ochranu rostlin je uvádění nelegálních (padělaných
nebo neschválených) přípravků na trh.

Hlavním cílem novely je snížit výskyt nelegálních přípravků na ochranu rostlin na domácím trhu a tím přispět ke zvýšení ochrany životního prostředí a potravinového řetězce. Tento cíl je realizován zejména těmito opatřeními:

  • posílení kontroly nad distribučním řetězcem přípravků a pomocných prostředků na ochranu rostlin, a to prostřednictvím povinné registrace distributorů přípravků pro profesionální použití nebo omezení přebalování přípravků,
  • zpřesnění úpravy aplikace přípravků na ochranu rostlin a
  • navýšení sankcí za nejzávažnější přestupky na úseku rostlinolékařské péče.

Další velký okruh schválených změn je spojen s problematikou udržitelného používání pesticidů. V návaznosti na závěry Národního akčního plánu ke snížení používání pesticidů byly do návrhu zapracovány změny směřující ke snížení spotřeby pesticidů, které se týkají:

  • zpřesnění regulace letecké aplikace,
  • odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky na ochranu rostlin,
  • omezení pro používání přípravků v určitých oblastech,
  • právní úpravy integrované ochrany rostlin a
  • snížení rizik spojených s používáním pesticidů pro zdraví lidí, zvířat, rostlin a životní prostředí.

Změny zákona o rostlinolékařské péči jsou nezbytné také z důvodu jeho přizpůsobení novému pojetí přestupkového práva.

Součástí přijaté novely jsou také doprovodné novely zemědělských zákonů, které zpřesňují a aktualizují některé další související zákony, které jsou důležité z hlediska působnosti rezortu MZe. Jde zejména o změnu:

  • zákona o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském, která řeší problematiku financování dalších činností ústavu, a dále o zakotvení oprávnění ústavu poskytovat informace (zjištění a výsledky z kontrolní činnosti), které jsou v zájmu ochrany zdraví lidí, zvířat, životního prostředí a spotřebitele,
  • zákona o zemědělství, která obsahuje právní úpravu evidence včelstev, právní úpravu evidence ovocných sadů a zjednodušuje některé procesní postupy aktualizace evidence půdy.

Zdroj: MZe