Konec nekalým obchodním praktikám

Konec nekalým obchodním praktikám
Komise chce zatnout tipec nekalým obchodním praktikám v potravinovém řetězci. Slíbila, že si polepší malí zemědělci, potravináři i spotřebitelé.

Komise 12. 4. 2018 předložila Radě návrh směrnice o nekalých obchodních praktikách ve vztazích mezi podnikateli (business-to-business) v potravinovém řetězci.

Proč Komise návrh předložila? 

Hlavním důvodem pro předložení tohoto návrhu je existující relativní nevýhodné postavení malých vůči velkým, což se týká ponejvíce potravinového řetězce, kde výrobky podléhají rychlé zkáze a pro malé dodavatele je zpravidla těžké najít jiné odběratele v krátkém časovém horizontu. Mají zkrátka mnohem nižší vyjednávací sílu, než velký odběratel s tisíci prodejními místy, který si může vybírat (např. supermarkety). Nekalé obchodní praktiky poté způsobují, že z trhu mizí prvovýrobci a dodavatelé produktů, kteří by se za normálních okolností s problémy nepotýkali. Ve výsledku by mělo tedy dojít i ke zlepšení nabídky pro spotřebitele.  

Na koho je návrh legislativy primárně zaměřen? 

Pokud směrnice projde legislativním procesem v současné podobně, hlavním předmětem jejího zájmu budou odběratelé potravinářských výrobků. Návrh směrnice konkrétně zakazuje tyto nekalé praktiky: 

  • Opoždění plateb za potraviny podléhající rychlé zkáze (platba musí být uhrazena nejpozději do 30 kalendářních dnů). 
  • Rušení objednávek na poslední chvíli, kdy dodavatel už není schopen najít jiného odběratele (lhůta není konkrétně stanovena). 
  • Jednostranné nebo retroaktivní změny smluvních podmínek (změna lhůty dodání, frekvence a dodaného množství). 
  • Nucení dodavatelů, aby platili za znehodnocené produkty, pokud ke znehodnocení nedošlo jejich vinou. 

Dále budou zakázány také následující praktik, pokud nebou předem smluvně ošetřeny a dohodnuty: 

  • Vrácení zboží dodavateli 
  • Požadování platby po dodavateli za uskladnění produktů a jejich uvedení na trh 
  • Hrazení propagace produktů dodavatelem 

Kdo zajistí dodržování pravidel? 

Dohled nad pravidly nové legislativy budou vykonávat orgány určené členským státem a budou mít tyto povinnosti: 

  • Zahájit vyšetřování na základě vlastní iniciativy či podnětu třetí strany (stížnosti) a požadovat veškeré informace potřebné k šetření po dodavateli i oděrateli. 
  • Rozhodovat o porušení pravidel zakazující nekalé obchodní praktiky dle této směrnice a udělovat pokuty. 
  • Zveřejňovat rozhodnutí vyšetřování.
  • Informovat producenty a dodavatele o své činnosti, nejméně formou výročních zpráv, kde by měl být uveden počet případů, které orgán projednal.

Kdy budou nová pravidla platit?  

Komise návrh teprve předložila, což znamená, že jej musí projednat Rada a Evropský parlament, což bude chvíli trvat a navíc může dojít k dílčím změnám návrhu. Všechny instituce by však chtěly stihnout návrh odsouhlasit nejpozději v roce 2019. Poté budou mít členské státy 6 měsíců na to, aby směrnici transponovaly do svých právních řádů. Pokud to ve lhůtě nestihnou, bude legislativa použitelná i bez transpozice. 

Tak co myslíte, blýská se na lepší časy?