Kolik bude stát SZP po 2020?

Kolik bude stát SZP po 2020?
Komise představila návrh, jak vidí SZP po roce 2020. Očekávat můžeme méně financí.

Komise 1. června 2018 představila návrhy, které upravují společnou zemědělskou politu (SZP) v období po roce 2020 a navrhují rozpočet pro následující období víceletého finančního rámce (VFR) pro roky 2021-2027. Pro příští dlouhodobý rozpočet Komise navrhuje modernizovat a zjednodušit fungování SZP. Členské státy by měly získat více flexibility a odpovědnosti. Měly by si samy zvolit, jak a kde financování získané ze SZP investují, aby naplnily cíle stanovené na úrovni EU. Zároveň by měly zajišťovat spravedlivou a lépe zacílenou podporu, která by zvýšila příjmy zemědělců. 

Komise pro další období VFR navrhuje rozpočet 365 miliard €, který by měl pomoci naplňovat základní cíle SZP mezi které patří to, aby SZP obstála v budoucnosti, podporovala zemědělce a venkovské komunity, vedla k udržitelnému rozvoji zemědělství v EU a zohledňovala cíle EU v oblasti životního prostředí a klimatu. Navržená částka odpovídá průměrnému podílu 28,5 % z celkového rozpočtu EU na období 2021–2027. Z této celkové částky na SZP je 265,2 miliard € určeno na přímé platby, 20 miliard EU na opatření na podporu trhu (EZZF) a 78,8 miliard € na rozvoj venkova (EZFRV). Dalších 10 miliard € bude k dispozici prostřednictvím výzkumného programu EU Horizont Evropa, a to na podporu konkrétního výzkumu a inovací v oblasti potravinářství, zemědělství, rozvoje venkova a biohospodářství. 

Proč je potřeba SZP reformovat? 

Od roku 1962 SZP plní původní cíl spočívající v poskytování podpory příjmů zemědělcům, aby bylo možné zajistit dodávky kvalitních, bezpečných a cenově dostupných potravin pro evropské občany. Změna klimatu, cenová nestabilita, politická a ekonomická nejistota, vylidňování venkova a rostoucí význam globálního obchodu jsou výzvy, se kterými se musí zemědělci potýkat v současné době.  

SZP dlouhodobě usiluje o přechod na udržitelnější zemědělství. Navržená reforma má pomoci se zvyšováním odolnosti SZP, podporovat příjmy a životaschopnost zemědělců, podporovat ochranu životního prostředí a klimatu. Zemědělství EU má přispívat k hospodářské dynamice venkovských oblastí a jejich sociokulturnímu životu. 

Návrh nové SZP 

K hlavním prvkům návrhů patří: 

1. Nový způsob práce:  Členské státy mají mít při využívání přidělených prostředků více flexibility. Měly by moci navrhovat programy, které by měly být schopny reagovat na problémy zemědělců a venkovského obyvatelstva obecně. Členské státy mají mít rovněž možnost až 15 % svých přídělů ze SZP přesouvat mezi přímými platbami a rozvojem venkova, což by jim mělo umožnit financovat stanovené priority. Komise by chtěla zajistit rovné podmínky pro všechny členské státy prostřednictvím: 

  • Strategických plánů pokrývajících celé období. 

  • Každý členský stát by měl ve svém plánu stanovit, jak chce využít přímé platby i prostředky na rozvoj venkova ke splnění devíti unijních cílů v hospodářské, environmentální a sociální oblasti. Komise následně jednotlivé plány schválí. 

  • Sledování výkonnosti jednotlivých zemí a pokroku při plnění dohodnutých cílů. 

2. Spravedlivější zacházení díky lépe zaměřené podpoře: Přímé platby mají být i hlavním prvkem SZP. Konkrétně by měla být prioritou podpora malých a středních farem a pomoc mladým zemědělcům. To je ovšem poměrně nevýhodné pro ČR, kde je velký podíl velkých zemědělských podniků. Komise chce spravedlivější rozdělování přímých plateb zajistit vnější konvergencí. 

  • Přímé platby zemědělcům mají být od 60 000 € omezeny a maximální hranice má být 100 000 € na jednu farmu. Náklady na práci by se měly plně zohledňovat, to znamená, že Komise počítá s odečtem mzdových nákladů od hranice zastropování, což je výhodné pro podniky pobírající platby nad 100 000 €.  

  • Malé a střední podniky mají nově získat vyšší podporu na hektar. 

  • Země mají vyčlenit alespoň 2 % svých přímých plateb na pomoc mladým zemědělcům. Ti by navíc měli moci čerpat finanční podporu v rámci rozvoje venkova a prostřednictvím různých opatření. 

3. Větší ambice v oblasti životního prostředí a klimatu: Navržené cíle pro celou EU se zaměřují na změnu klimatu, přírodní zdroje, biodiverzitu, přírodní stanoviště i krajinu. Nová SZP bude od zemědělců vyžadovat, aby plnily náročnější cíle: 

  • Podmínkou pro vyplacení přímých plateb má být splnění požadavků v oblasti životního prostředí a klimatu. 

  • Každý členský stát má být povinen nabídnout ekologizační režimy, kterými by podpořili zemědělce, aby nezůstali pouze u povinných požadavků, na což má být použita část prostředků přidělených na přímé platby. 

  • Na opatření v oblasti životního prostředí a klimatu má být vyhrazeno nejméně 30 % prostředků, které daný členský stát získá na rozvoj venkova. 

  • Očekává se, že 40 % celkového rozpočtu SZP přispěje k opatřením v oblasti klimatu. 

  • Kromě možnosti převádět 15 % prostředků mezi pilíři máji členské státy rovněž moci u výdajů na opatření v oblasti klimatu a životního prostředí převést dalších 15 % z prvního pilíře do druhého pilíře (bez vnitrostátního spolufinancování). 

4. Větší využívání znalostí a inovací: Modernizovaná SZP má využívat nejnovější technologie a inovace na pomoc zemědělcům, a to zejména: 

  • V rámci výzkumného programu EU Horizont Evropa bude vyčleněna částka 10 miliard € na výzkum a inovace v odvětví potravinářství, zemědělství, rozvoje venkova a biohospodářství. 

  • Členské státy mají být vybízeny, aby při kontrolách a sledování využívaly dat velkého objemu a nové technologie (např. využívat družicových dat k ověření velikosti farem u žádostí o přímé platby), čímž by se měla snížit potřeba kontrol na místě. 

  • Bude se rovněž usilovat o větší digitalizaci venkova, například rozšířením širokopásmového přístupu ve venkovských oblastech. 

Jak již bylo řečeno, Komise navrhuje snížení plateb od 60 000 € a povinné zastropování plateb nad 100 000 € na jeden zemědělský podnik. Náklady práce se budou plně zohledňovat. To by mělo přinést spravedlivější rozdělení plateb. Uvolněné prostředky by měly být přerozděleny v rámci každého členského státu buď prostřednictvím redistributivních přímých plateb, nebo prostřednictvím rozvoje venkova, především proto, aby k malým a středně velkým zemědělským podnikům směřoval větší podíl prostředků na přímé platby přidělených každému státu. Členské státy by měly moci nabídnout malým zemědělcům určitou paušální částku za rok, což bude administrativně daleko jednoduší, jelikož příjemci nebudou muset vyplňovat každý rok novou žádost o platbu. Každý členský stát by si měl sám určit, jak bude definovat malého zemědělce, jelikož zemědělské odvětví je v každé zemi odlišné. 

Členské státy by nově měly muset dát zemědělcům k dispozici systém poradenských služeb pro zemědělství (FAS). Například poradenství ohledně všech požadavků a podmínek na úrovni zemědělských podniků, které vyplývají ze strategického plánu SZP každé země, jak zajistit soulad s právními předpisy v oblasti životního prostředí, který se týkají vody, pesticidů, čistého ovzduší apod., řízení rizik a přístup k inovacím a technologiím. Tyto poradenské služby mají tvořit součást systémů zemědělských poznatků a inovací (AKIS) jednotlivých států, které zahrnují také výzkumné pracovníky, organizace zemědělců a další příslušné zúčastněné strany. 

Každá země by měla muset uplatňovat přísnější definice, aby se zajistilo, že podporu čerpají pouze skuteční zemědělci. Pokud jde o malé zemědělské podniky, přesnou definici si stanoví každý členský stát (Komise ji ale musí schválit v rámci strategického plánu SZP), a to na základě řady faktorů, např. příjmového testu, vstupů pracovní síly na podnik, předmětu a účelu podnikání a /nebo zařazení do obchodního rejstříku. Nařízení také stanovuje, že definice schválená v každém členském státě nesmí vylučovat zemědělce, kteří jsou aktivní ve více oblastech (např. ty, kteří aktivně hospodaří, ale zároveň podnikají i v dalších nezemědělských činnostech mimo své hospodářství). 

Cíle nové SZP 

Návrh nové SZP se soustředí na tři obecné cíle, které odrážejí hospodářský, environmentální a sociální význam této politiky. Konkrétněji by měla reformovaná SZP: 

  1. podporovat životaschopné příjmy hospodářských podniků a jejich odolnost na celém území EU za účelem vyššího zabezpečení potravin 
  2. posílit tržní orientaci a zvýšit konkurenceschopnost včetně většího důrazu na výzkum, technologie a digitalizaci 
  3. zlepšit postavení zemědělců v hodnotovém řetězci 
  4. přispívat ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, jakož i k udržitelné energetice 
  5. podporovat udržitelný rozvoj a efektivní řízení přírodních zdrojů, např. vody, půdy a ovzduší 
  6. přispívat k ochraně biologické rozmanitosti, zlepšení ekosystémových služeb a zachování přírodních stanovišť a krajiny 
  7. přilákat do odvětví mladé zemědělce a usnadnit rozvoj podnikání ve venkovských oblastech 
  8. podporovat zaměstnanost, růst, sociální začlenění a místní rozvoj ve venkovských oblastech, včetně biohospodářství a udržitelného lesního hospodářství 
  9. zlepšit reakci zemědělství EU na společenskou poptávku v oblasti potravin a zdraví, včetně poptávky po bezpečných, výživných a udržitelných potravinářských výrobcích, jakož i požadavcích na dobré životní podmínky zvířat. 

Mladí zemědělci 

Jednou z hlavních priorit SZP po roce 2020 je přilákat do odvětví mladé lidi a pomoci jim zřídit životaschopné podniky. Mladí zemědělci by měli moci čerpat z několika možných opatření, přičemž některá by měla být povinná a dobrovolná. 

  • Členské státy by měly povinně vyhradit nejméně 2 % svého národního přídělu na přímé platby pouze na podporu mladých zemědělců, kteří v tomto povolání začínají, a to buď ve formě dorovnávací platby k základním podpoře příjmu nebo prostřednictvím grantů na zahájení činnosti. Státy však mohou na podporu mladých zemědělců vyčlenit i vyšší částku, pokud zjistí konkrétní potřebu tak učinit. 

  • Maximální částka podpory na zahájení činnosti mladých zemědělců a venkovských začínajících podniků má být navýšena na 100 000 € (dnes 45 000 €). 

  • Strategický plán SZP každé země bude muset obsahovat, jak hodlá přilákat a podporovat mladé zemědělce, včetně uvedení způsobu, jak bude důsledněji a účinněji využívána vnitrostátní podpora a podpora EU. 

  • Finanční prostředky na rozvoj venkova lze použít na režimy podpory mající za cíl zlepšit přístup k půdě a jejímu převodu, což je pro mladé zemědělce, kteří chtějí začít hospodařit, tradičně výrazná překážka. Tyto režimy by mohly zahrnovat: zemědělské partnerství mezi různými generacemi zemědělců, předávání zemědělských podniků nebo služby přípravy plánů předání, makléřské služby týkající se pořizování pozemků, inovativní vnitrostátní nebo regionální organizace zabývající se podporou a usnadňováním kontaktních služeb mezi mladými a starými zemědělci apod. 

  • Na mladé zemědělce se bude i nadále vztahovat investiční podpora a podpora na předávání znalostí a odbornou přípravu v rámci fondů na rozvoj venkova. 

  • Členské státy budou mít možnost zavést finanční nástroje na podporu provozního kapitálu pro mladé zemědělce, kteří často při shánění finančních prostředí čelí značným problémů, jelikož potřebují vysokou investici, která má ale v počáteční fázi podnikání nízkou návratnost. Komise rovněž zintenzivní spolupráci s Evropskou investiční bankou, zejména prostřednictvím platformy fi-compass. 

Rozvoj venkova 

Budoucí financování rozvoje venkova má směřovat tam, kde může přinést skutečnou přidanou hodnotu, tj. přispět k rozvoji místní, venkovské a zemědělské ekonomiky, přičemž další fondy EU se mají zaměřovat na velké infrastrukturní projekty, včetně zavádění širokopásmového připojení. Jeden z klíčových prvků budoucí politiky rozvoje venkova má napomáhat rozvoji projektu „Smart Villages“ ve venkovských oblastech spolu se zlepšením místní infrastruktury. 

Jak by měl být rozpočet SZP rozdělen mezi členské státy? 

Návrh počítá se stejnou metodikou, která se byla použita v minulosti pro vyjádření rozpočtu SZP, takže současné návrhy jsou přímo srovnatelné s předchozími rozpočty. Stálé ceny odhlížejí od vlivu inflace a používají se k porovnání hospodářského dopadu investic v delším časovém rozpětí. Komise při svých výpočtech používá jako zástupný ukazatel pro budoucí inflaci pevnou roční míru inflace ve výši 2 %. Z toho vyplývá, že navržené snížení rozpočtu SZP je přibližně 5 % v běžných cenách, což odpovídá snížení o přibližně 12 % ve stálých cenách roku 2018 bez zohlednění inflace.  

Příděly členských států v běžných cenách (v milionech €) 

 

Přímé platby 

Trhy 

Rozvoj venkova 

CELKEM 

Belgie 

3 399,2 

3,0 

470,2 

3 872,4 

Bulharsko 

5 552,5 

194,5 

1 972,0 

7 719,0 

Česká republika 

5 871,9 

49,5 

1 811,4 

7 732,9 

Dánsko 

5 922,9 

2,1 

530,7 

6 455,6 

Německo 

33 761,8 

296,5 

6 929,5 

40 987,8 

Estonsko 

1 243,3 

1,0 

615,1 

1 859,4 

Irsko 

8 147,6 

0,4 

1 852,7 

10 000,7 

Řecko 

14 255,9 

440,0 

3 567,1 

18 263,1 

Španělsko 

33 481,4 

3 287,8 

7 008,4 

43 777,6 

Francie 

50 034,5 

3 809,2 

8 464,8 

62 308,6 

Chorvatsko 

2 489,0 

86,3 

1 969,4 

4 544,6 

Itálie 

24 921,3 

2 545,5 

8 892,2 

36 359,0 

Kypr 

327,3 

32,4 

111,9 

471,6 

Lotyšsko 

2 218,7 

2,3 

821,2 

3 042,1 

Litva 

3 770,5 

4,2 

1 366,3 

5 140,9 

Lucembursko 

224,9 

0,2 

86,0 

311,2 

Maďarsko 

8 538,4 

225,7 

2 913,4 

11 677,5 

Malta 

31,6 

0,1 

85,5 

117,1 

Nizozemsko 

4 927,1 

2,1 

512,1 

5 441,2 

Rakousko 

4 653,7 

102,4 

3 363,3 

8 119,4 

Polsko 

21 239,2 

35,2 

9 225,2 

30 499,6 

Portugalsko 

4 214,4 

1 168,7 

3 452,5 

8 835,6 

Rumunsko 

13 371,8 

363,5 

6 758,5 

20 493,8 

Slovinsko 

903,4 

38,5 

715,7 

1 657,6 

Slovensko 

2 753,4 

41,2 

1 593,8 

4 388,4 

Finsko 

3 567,0 

1,4 

2 044,1 

5 612,5 

Švédsko 

4 712,5 

4,1 

1 480,9 

6 197,4 

 

Příděly členských států ve stálých cenách roku 2018 (v milionech €) 

 

Přímé platby 

Trhy 

Rozvoj venkova 

CELKEM 

Belgie 

3 020,8 

2,6 

417,9 

3 441,3 

Bulharsko 

4 930,2 

172,8 

1 752,4 

6 855,4 

Česká republika 

5 218,2 

44,0 

1 609,7 

6 871,9 

Dánsko 

5 263,5 

1,8 

471,6 

5 736,9 

Německo 

30 003,0 

263,5 

6 158,0 

36 424,5 

Estonsko 

1 102,4 

0,9 

546,6 

1 650,0 

Irsko 

7 240,5 

0,4 

1 646,4 

8 887,3 

Řecko 

12 668,8 

391,0 

3 170,0 

16 229,8 

Španělsko 

29 750,3 

2 921,7 

6 228,2 

38 900,2 

Francie 

44 464,1 

33 85,1 

7 522,4 

55 371,6 

Chorvatsko 

2 207,7 

76,7 

1 750,1 

4 034,5 

Itálie 

22 146,8 

2 262,1 

7 902,2 

32 311,0 

Kypr 

290,8 

28,8 

99,5 

419,1 

Lotyšsko 

1 967,4 

2,0 

729,7 

2 699,2 

Litva 

3 343,9 

3,7 

1 214,2 

4 561,7 

Lucembursko 

199,9 

0,2 

76,5 

276,5 

Maďarsko 

7 587,8 

200,6 

2 589,1 

10 377,4 

Malta 

28,0 

0,1 

75,9 

104,1 

Nizozemsko 

4 378,5 

1,8 

455,0 

4 835,4 

Rakousko 

4 135,6 

91,0 

2 988,8 

7 215,5 

Polsko 

18 859,5 

31,3 

8 198,2 

27 088,9 

Portugalsko 

3 741,0 

1 038,6 

3 068,1 

7 847,7 

Rumunsko 

11 869,7 

323,0 

6 006,1 

18 198,8 

Slovinsko 

802,8 

34,2 

636,1 

1 473,1 

Slovensko 

2 444,5 

36,6 

1 416,3 

3 897,5 

Finsko 

3 169,0 

1,2 

1 816,6 

4 986,8 

Švédsko 

4 187,7 

3,7 

1 316,0 

5 507,4 

Další postup 

Dle Komise je zapotřebí rychle dosáhnout dohody o celkovém dlouhodobém rozpočtu EU a jeho odvětvových návrzích. Zpoždění při schvalování budoucího rozpočtu by mohla zbrzdit zahájení potenciálních projektů. Pokud by byl příští dlouhodobý rozpočet schválen v roce 2019, byl by zajištěn hladký přechod mezi stávajícím (2014–2020) a novým dlouhodobým rozpočtem a zároveň předvídatelnost a kontinuita financování ku prospěchu všech. 

Autor: Magda Komínková