EP se naštval, chce prověřit autorizaci pesticidů

EP se naštval, chce prověřit autorizaci pesticidů
Zdá se, že schválení glyfosátu na pět let bylo pro Evropský parlament pověstnou poslední kapkou. Ačkoliv do procesu autorizace pesticidů nemůže přímo zasahovat a příp. je blokovat nebo pozměňovat, když Komise nevzala v úvahu nesouhlasné parlamentní stanovisko, "naštval se".

O glyfosátu jsme informovali již dříve zde, ve zkratce jde však o to, že autorizace glyfosátu se kvůli různým posudkům odborných agentur táhla tak dlouho, až se z toho začalo zatmívat před očima všem, od zemědělců, přes odborníky a politiky až po europoslance. EP (Evropský parlament) ke glyfosátu předložil své odmítavé stanovisko, které ale není pro Komisi závazné, tudíž jej do legislativy nemusí zapracovat a to také neudělala. EP to pravděpodobně vyvedlo z míry natolik, že se rozhodl složit speciální výbor pro prozkoumání autorizačního procesu pesticidů, který Komise používá k vyhodnocování (ne)bezpečnosti chemických látek pro používání na jednotném trhu EU. EP se totiž obává, že by mohly být ohroženy zájmy občanů Unie jako spotřebitelů, protože není v jejich silách se glyfosátu vyhýbat. EP je přitom přesvědčen, že glyfosát je škodlivý pro zdraví lidí, zvířat a rostlin a měl by se přestat používat. 

Konkrétně chce EP přezkoumat: 

  • autorizační proceduru pesticidů v EU,
  • potenciální selhání v tom, jak jsou látky věděcky posuzovány a schvalovány,
  • roli Komise v obnovení licence glyfosátu,
  • možné střety zájmů v autorizačním procesu,
  • roli agentur EU a zda jsou adekvátně odborně i finančně zajištěny, aby byly schopny vykonávat své povinnosti. 

Jak takový proces autorizace pesticidů probíhá?  (Anna Michalčáková, Euroskop)

"Nová komitologie a dlouhý proces autorizace

Dle aktuální legislativy platí, že pesticidy musejí procházet procesem autorizace pro jejich využívání uvnitř EU, přičemž členské státy si mohou dále rozhodnout, zda povolí jejich používání na svém území. Skutečnost, že je daná látka autorizována k používání v rámci jednotného trhu ještě tedy neznamená, že ji všechny členské státy musí povolit na vlastním území (podobně je to např. u pěstování GM plodin). Nicméně u glyfosátu, jako nejrozšířenější aktivní látky v pesticidech, pro kterou dle zemědělců neexistuje relevantní alternativa, si nelze představit, že by jej některý z členských států na svém území zakázal používat.

Rozhodování o schválení pesticidu a jeho prodloužení po skončení doby autorizace probíhá prostřednictvím tzv. nové komitologie, kdy je k implementaci využita prováděcí legislativa Komise dle článku 291 SFEU. U prováděcích aktů, na rozdíl od delegovaných aktů (článek 290 SFEU) nejsou Rada a Evropský parlament v rovnocenném postavení a EP nemůže akt vetovat. (EP má společně s Radou pravomoc nastavit podmínky systémové činnosti výborů). Prováděcí akty mají zajistit, aby přijatá legislativa byla provedena ve všech členských státech na základě jednotných podmínek. Od delegovaných aktů se také mají lišit mírou politické důležitosti témat, měly by se řešit technické, v podstatě administrativní záležitosti, u kterých se předpokládá minimální kontroverze při přijímání. Do procesu kontroly Komise jsou zapojeni pouze experti členských států a jednání probíhají za zavřenými dveřmi.

V případech, kdy prováděcí akt nezíská potřebnou podporu v komitologickém výboru, dochází ke svolání tzv. odvolacího výboru, který je složen ze zástupců členských států scházejících se na vyšší (politické) úrovni a předsedá mu zástupce Komise, jehož úkolem je nalézt řešení, které má co nejširší podporu. Rozhodování v rámci odvolacího výboru probíhá následovně, pokud:

  • s návrhem souhlasí kvalifikovaná většina (QMV, 55 % států, které reprezentují nejméně 65 % obyvatel EU), musí jej Komise přijmout;
  • kvalifikovaná většina nepředloží žádný názor, Komise je oprávněna návrh přijmout (QMV není pro/proti);
  • kvalifikovaná většina hlasuje proti návrhu, Komise jej nesmí přijmout (Pitrová, 2014).

Proces schvalování pesticidů

Proces schválení pesticidu (přesněji aktivní látky) se řídí nařízením EP a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh. Schvalování probíhá více než tři roky, kdy Komise posuzuje na základě vědeckých poznatků, zda je používání daného pesticidu bezpečné. Posudky vypracovávají společně Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a orgány členských států. V případě první autorizace látky podá společnost kterémukoliv z členských států žádost o schválení. Stát se následně stane zpravodajem a má za úkol provést první posouzení. Pokud se jedná o obnovení licence, zpravodaje určí Komise. Zpravodaj poté posudek předá EFSA, který konzultuje členské státy, závěry předloží Komisi a ta vypracuje návrh na (ne)schválení aktivní látky. Návrh Komise poté zašle členským státům do Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva (dále jen Stálý výbor). První schválení pesticidu je možné nejvíce na 10 let, u opakované autorizace lze látku schválit až na 15 let. Výsledkem schvalovacího procesu je prováděcí legislativa Komise (viz výše)."