Důvěra společnosti k vědeckým studiím

Důvěra společnosti k vědeckým studiím
Komise chce posílit důvěru občanů ve vědecké studie bezpečnosti potravin Komise 11. dubna 2018 představila návrh na zvýšení transparentnosti vědeckých studií v oblasti bezpečnosti potravin. Návrh reaguje na přání vyjádřená občany v rámci úspěšné evropské občanské iniciativy.

Návrh také vychází z kontroly účelnosti obecného potravinového práva, kterou Komise uskutečnila již v roce 2002, a kterou je proto zapotřebí aktualizovat, a jeho cílem je: 

  • poskytnout občanům širší přístup k informacím předkládaným Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), pokud jde o schválení týkající se zemědělsko-potravinového řetězce, 
  • umožnit Komisi žádat o dodatečné studie a 
  • užším způsobem zapojit do schvalovacích postupů vědecké pracovníky členských států. 

Komise navrhla revizi nařízení o obecném potravinovém právu společně s revizí osmi odvětvových právních předpisů tak, aby se sladily s obecnými pravidly a zvýšila se transparentnost v oblasti GMO, doplňkových látek, kouřových aromat, materiálů určených pro styk s potravinami, přídatných látek, potravinářských enzymů a aromat, přípravků na ochranu rostlin a nových potravin. 

Cílem návrhu je především: 

  1. zvýšit transparentnost tím, že se občanům poskytne automatický a okamžitý přístup ke všem informacím týkajícím se bezpečnosti, které výrobní odvětví předloží v rámci procesu posuzování rizik; 
  2. vytvořit společný evropský rejstřík zadávaných studií, aby se zaručilo, že společnosti žádající o povolení předloží všechny relevantní informace a nebudou zamlčovat studie, které pro ně nejsou příznivé; 
  3. umožnit Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin zadávat na žádost Komise dodatečné studie financované z rozpočtu EU; 
  4. žádat konzultaci zúčastněných stran a veřejnosti ohledně studií předložených výrobním odvětvím jako podklady k žádostem o povolení výrobku; 
  5. zvýšit zapojení členských států v řídicí struktuře a vědeckých panelech Evropského úřadu pro bezpečnost potravin; 
  6. zlepšit informování občanů o rizicích prostřednictvím společných opatření na posílení důvěry spotřebitelů, podporou informovanosti a porozumění veřejnosti a lepším vysvětlováním rozhodnutí, která přijímá Evropský úřad pro bezpečnost potravin.  

Komise usiluje o to, aby byl tento návrh přijat ještě během stávajícího volebního období, tj. do poloviny roku 2019, a mohl být rychle proveden. 

Hodnocení rizika na úrovni Unie provádí nezávislá agentura zřízená nařízením o obecném potravinovém právu, Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Hlavním posláním tohoto úřadu je poskytovat vědecké poradenství na žádost Komise, členských států a Evropského parlamentu a z vlastního podnětu. Věnuje se všem záležitostem, které ovlivňující přímo či nepřímo bezpečnost potravin a krmiv (včetně hodnocení dokumentace předkládané pro účely schvalování látek ), zdraví zvířat a dobré životní podmínky zvířat, zdraví rostlin, lidskou výživu a záležitosti týkající se geneticky modifikovaných organismů. 

Podnět ke vzniku nařízení o obecném potravinovém právu byl reakcí na několik po sobě následujících krizí souvisejících s potravinami, zejména pokud jde o bovinní spongiformní encefalopatii (BSE), slintavku a kulhavku a dioxiny v době během konce 90. let 20. století a začátku 21. století. Tyto krize představovaly značné riziko pro veřejné zdraví a následná opatření na podporu trhu a případy narušení obchodu obnášely obrovské náklady. Vážně byla narušena také důvěra veřejnosti v regulační rámec Unie v oblasti bezpečnosti potravin. Politická reakce spočívala v přijetí bílé knihy o bezpečnosti potravin v lednu 2000. Tím se otevřela cesta k úplnému přepracování právního rámce, zejména přijetím nařízení o obecném potravinovém právu v roce 2002. Největší inovací v nařízení o obecném potravinovém právu bylo oddělení řízení rizika od hodnocení rizika, přičemž za hodnocení rizika zodpovídá nově vytvořený úřad EFSA.