Dokonzultováno! SZP po roce 2020 bude…

Dokonzultováno! SZP po roce 2020 bude…
Evropská komise ukončila sběr podnětů na téma modernizace a zjednodušení SZP čili se ptala občanů EU na to, jak chtějí, aby se zemědělská politika změnila po roce 2020. Hlavní poselství je jasné – přímé platby zachovat a více se zaměřit na ochranu životního prostředí.

Evropská komise prostřednictvím tzv. veřejných konzultací zahajuje proces přípravy nové legislativy. Veřejná konzultace zaměřená na budoucnost Společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2020 trvala tři měsíce od 2. 2. do 2. 5. 2017 a za toto období přijala více než 332 tisíc příspěvků od 58 520 různých aktérů, nejen zemědělců. Z těchto příspěvků nyní Komise začne vypracovávat návrhy legislativy, nejprve ale předloží Radě a Evropskému parlamentu (EP) sdělení, ve kterém bude prezentovat základní cíle a prostředky novelizované politiky.

Předběžné výsledky konzultace

Evropská komise prozatím předložila předběžné výsledky konzultace, které nebyly hlouběji analyzovány. Nicméně i tato holá čerstvě posbíraná data dokáží mnohé naznačit. Výsledky konzultace byly prezentovány 7. 7. 2017 na konferenci SZP: Vyjádřete svůj názor, úvodní slovo si vzal komisař Hogan a zmínil potřebu posílit odolnost evropského zemědělství vůči turbulencím na trhu, důležitost generační obměny a také mezinárodní závazky EU, především Pařížskou dohodu o změně klimatu. Celý projev si v anglickém jazyce můžete přečíst zde.

Příspěvky konference SZP: Vyjádřete svůj názor (AJ)Phil Hogan

Nebudeme vás dál napínat a přejdeme k výsledkům konzultace. Dle jejich hlavních závěrů by se na stávající podobě SZP nemuselo měnit téměř nic. Většina respondentů (66 %) totiž odpověděla, že účelem SZP má být podpora příjmů zemědělců, tedy přímých plateb a ještě více obyvatel EU vyjádřilo podporu ochraně životního prostředí (85 %) a boji proti změně klimatu (73 %). Ke zrušení přímých plateb tedy jistě nedojde, mohly by být ale více podmíněny opatřeními na ochranu životního prostředí a na boj proti změně klimatu. Pokud víte, jak vypadají tzv. Agroenvironmentálně-klimatická opatření, tak právě ona ukazují pravděpodobný směr, kterým by se SZP mohla dále ubírat.

Obecnou podporu SZP poté vyjádřilo 90 % respondentů, kteří ji považují za přínos evropskému zemědělství a odmítají tak svěřování více pravomoci do rukou členských států. SZP by dle odpovědí nicméně prospělo zjednodušení a snížení byrokracie, to už je v EU takový evergreen. Všichni o tom pořád mluví, ale výsledky nejsou příliš vidět. Možná také proto, že úpravu pravidel pro podávání žádostí o podporu z fondů SZP mají pod palcem členské státy. Pokud máte zkušenost s podáváním žádostí o dotace v rámci Programu rozvoje venkova (PRV), jistě byste zjednodušení ocenili.

Do veřejné konzultace přispívali nejvíce zemědělské mikropodniky a nezainteresovaná veřejnost. Dále se s velkým odstupem účastnily ostatní podniky a profesní organizace, velké zemědělské podniky a orgány samosprávy. Nejvíce respondentů pochází z Německa, Francie a Rakouska, nejméně z Malty a Kypru. Počet respondentů z ČR je mezi 1–5 % z celkového počtu 58 520 aktérů.

Veřejnost nezainteresovaná v zemědělství stávající SZP vnímá obecně mnohem negativněji než osoby v zemědělství působící.

 

Co společnost na SZP nejvíc trápí?

Součástí konzultace byly i otázky týkající se stávající podoby SZP, kdy respondenti měli identifikovat záležitosti, které jim nejvíce znepříjemňují život či dle nic např. nenaplňují svůj účel a EU by na nich měla zapracovat. První dvě místa s přehledem obsadil greening (ozelenění) a podávání žádostí. U greeningu se opravdu není čemu divit, jeho nastavení dlouhodobě kritizují zemědělci i environmentální organizace, každý z opačné strany barikády. Složitost pravidel a byrokracie jsou hned v závěsu a dobře nedopadly ani kontroly, sankce či definice aktivního zemědělce.

Na čem se stakeholdeři shodli?

Přesto, že se v debatách o SZP střetává mnoho protichůdných názorů od malých a velkých zemědělských podniků, municipalit a environmentálních organizací, z výsledků konzultace vyplynuli tři společní jmenovatelé:

  • Posílení investic, růstu a zaměstnanosti
  • Zmírnění a přizpůsobení se změně klimatu
  • Posílení jednotného trhu EU

Cíle nové SZP?

Nejčastějšími odpověďmi na otázku, jakých cílů má modernizovaná SZP dosahovat, byly:

  • Ekologické zemědělství a kvalita produkce
  • Ochrana půdy a vody a udržitelní hospodaření
  • Zaměstnanost a lépe fungující jednotný trh
  • Welfare zvířat

SZP by dle výše uvedeného měla dosahovat ekonomických i environmentálních cílů, tyto cíle jsou ale bohužel často chápány jako protichůdné. Představují proto velkou výzvu pro nastavení nových pravidel.

Statistika

Kampaň Živá země

Z hlediska ochrany životního prostředí je velmi zajímavé, že v prezentaci o výsledcích veřejné konzultace (AJ) Evropská komise uvedla hned na začátku výsledky kampaně Živá země (Living Land), která sbírala podněty občanů EU přímo v místě. Napovídá to mnohé o tom, jaký názor má samotná Evropská komise–SZP by měla sloužit k ochraně životního prostředí a významně přispívat v boji proti změně klimatu. Kampaň Živá země představuje společné úsilí několika environmentálních organizací, které požadují kompletní změnu SZP. Kampaň zaznamenala přes 258 tisíc podnětů, níže uvádíme její výsledky:

  • Hlavní problémy SZP: nepodporuje udržitelné zemědělství, protože z ní prospívá jen malý počet velkých farem, přímé platby neposkytují konkrétní environmentální a společenské výhody.
  • Cíl modernizace SZP: podpora transformace zemědělství v udržitelný sektor, ochrana životního prostředí, konec škodlivých podpor.
  • Zjednodušení SZP: podpora v prvním pilíři musí být navázána na správně zacílená a měřitelná opatření.

Organizace zapojené do kampaně Living Land:

BirdLife Europe & Central Asia

European Environmental Bureau

World Wide Fund For Nature EU (dříve World Wildlife Fund) 

 

 

 

Shrnutí

Původní lehké oťukávání stakeholderů v podobě možného konce prvního pilíře–tedy přímých plateb, dostalo smrtelný zásah. Po zveřejnění výsledků veřejné konzultace jejich konec po roce 2020 opravdu nemůžeme očekávat. Jako velmi pravděpodobné se ale naopak jeví navázání udělování přímých plateb na další environmentální opatření, ať už posílením systému cross–compliance nebo redefinicí greeningu, se kterým byli respondenti velice nespokojení.

První konkrétní návrhy nové SZP by se mohly objevit koncem letošního roku, nejdříve Evropská komise vydá sdělení se svými záměry a po vyjádření stakeholderů, členských států a institucí EU přistoupí k vytváření legislativy.