Biosummit 4/6

Biosummit 4/6
V listopadu 2016 se konal Biosummit, konference o ekologickém zemědělství, z něhož Vám budeme pravidelně přinášet závěry. Tentokrát se text věnuje ekologickému zemědělství a jeho produkčnímu potenciálu.

V listopadu 2016 se konalo tradiční setkání hlavních aktérů ekologického zemědělství v ČR s politiky a médii. Biosummitu s podtitulem - Dokážeme využít potenciálu, který nabízí ekologické zemědělství pro ochranu půdy, vody a utváření krajiny? Může ekologické zemědělství vyprodukovat dostatek potravin? Jaká je jeho role a nabídka při řešení současných problémů evropského zemědělství? – se účastnili osobnosti a odborníci z ekologického zemědělství a prezentovali nová zjištění a své zkušenosti s fungováním ekologického zemědělství (EZ) v jednotlivých zemích.

Konference byla rozdělena do šesti tematických celků:

  1. Nové výzvy EZ
  2. Hlavní bariéry a příležitosti rozvoje EZ
  3. Dobré příklady fungující praxe
  4. Ekologické zemědělství a jeho produkční potenciál
  5. Spolupráce ve výzkumu a poradenství
  6. Stav ekologického zemědělství v ČR v roce 2016 a plány do roku 2020

My Vám postupně představíme závěry konference, které byly vydány ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR a Bioinstitutem, o.p.s. začátkem února 2017 ve sborníku.

 Ekologické zemědělství a jeho produkční potenciál

Daniel Jurečka, ředitel Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), přednesl příspěvek na téma činnost ÚKZÚZ ve vztahu k ekologickému zemědělství. ÚKZÚZ je zřízen ministerstvem zemědělství ČR jako specializovaný orgán státní správy. Součástí Strategie rozvoje ÚKZÚZ pro období 2016–2020 je také podpora udržitelného zemědělství. Prioritami ÚKZÚZ v této oblasti ve vztahu k zemědělství jsou podpora adaptace na klimatickou změnu, snižování závislosti na vnějších vstupech, snižování dopadů na životní prostředí, ochrana biodiverzity a podpora udržitelné produkce kvalitních potravin a krmiv. Rozsah činnosti ekologického zemědělství se stále rozšiřuje a v rámci ÚKZÚZ bylo zřízeno nové oddělení ekologického zemědělství, které se zaměřuje nejen na provádění úředních kontrol, ale také na zkoumání použitelnosti vstupů, vedení databáze osiv a udílení případných výjimek pro konvenční osiva a tvorbu seznamu doporučených odrůd. Úřední kontroly ekologických zemědělců jsou na základě pověření ministerstva zemědělství prováděny od roku 2010. Jedná se především o kontrolu procesů v oblasti ekologické prvovýroby, přičemž každoročně je provedeno 240–280 kontrol (6 % - 7 % ekologických zemědělců).
ÚKZÚZ je odpovědný za registraci všech odrůd pro ekologické zemědělství a jako určitou a vytváří také seznam doporučených odrůd. Testování vybraných odrůd obilnin v režimu ekologického zemědělství bylo zahájeno na jaře 2015. Výstupem této činnosti by měl být seznam odrůd, doporučených pro pěstování v podmínkách ekologického zemědělství. Prozatím jsou testovány vybrané odrůdy pšenice a ječmene. V sezóně 2015/2016 probíhá na zkušební stanici ve Věrovanech v poloprovozních podmínkách metodický pokus testování ozimých pšenic, kde je na ploše 0,75 ha, která je přihlášena do systému EZ, zkoušeno devět odrůd. Pokus by měl přispět k posouzení vhodnosti testovaných odrůd pro podmínky EZ. Jedním z cílů ÚKZÚZ je stát se odborným rádcem pro ekologické zemědělství a svými znalostmi přispět k rozvoji ekologického zemědělství.

Oleksandr Juščenko, generální ředitel společnosti GALEKS-AGRO, Ukrajina, hovořil na téma produkčního potenciálu ekologického zemědělství na Ukrajině. I přes hospodářské a politické problémy Ukrajiny, absenci vládní podpory a neexistenci dotací a legislativy lze prostřednictvím ekologického systému hospodaření dosáhnout dobrých výsledků jak v rostlinné, tak i v živočišné výrobě. Na ekologické hospodaření je důležité se dívat jako na určitý druh filosofie. Důvodem návratu k ekologickému způsobu hospodaření byla nespokojenost s hospodařením velkých holdingů, které s využitím desítek pesticidů a herbicidů ničících životní prostředí obhospodařují na Ukrajině 400 až 100 000 hektarové plochy orné půdy.
Společnost GALEKS-AGRO, založená v roce 2008, je vertikálně integrovaná společnost zaměřená na ekologickou produkci rostlinných a živočišných produktů a jejich následné zpracování. V roce 2009 získala společnost certifikát dle Nařízení Rady (EC) 834/2007 a 889/2008 prostřednictvím švýcarského kontrolního Institutu IMO. Společnost velmi přísně dodržuje střídání kultur. Využíván je osevní postup, který je ze 45 % tvořen obilovinami, z 10 % luskovinami, z 10 % kukuřicí, 25 % zeleným hnojením a z 10 % travními porosty. Společnost GALEKS-AGRO si v letech 2008–2015 nechala provést místním kontrolním ústavem analýzu obhospodařované půdy, jejímž závěrem bylo, že během hospodaření společnosti došlo k redukci kyselosti půdy, k nárůstu obsahu humusu o 0,5 %, k nárůstu dusíku o 80 % a fosforu a draslíku o 60 %, ke zvýšení produkce o 30–35 % a k rozvoji biodiverzity. Nezávislou analýzou syrového mléka došel Potravinářský ústav při Národní akademii zemědělských věd Ukrajiny k závěrům, že mléko z ekologických chovů v porovnání s mlékem konvenčním obsahuje o 50 % více omega-3 mastných kyselin, o 74 % více jódu a o 11 % více aminokyselin, o 60 % více antioxidantů, o 5 % více přírodního proteinu a o 40 % více konjugované kyseliny linolové. Dalším důležitým projektem je česko-ukrajinský projekt kontroly užitkovosti mléka 2016–2019, který vznikl za podpory Ministerstva zahraničních věcí České republiky. Cílem tohoto projektuje zavedení kontrol užitkovosti a parametrů dědičnosti u plemene masný simentál.

Klaus Wiesinger, Peer Urbatzka, Německo, se změřil n příklad Bavorska. Střídání plodin má zásadní vliv na výnosy a kvalitu produkce, choroby, škůdce a obsah humusu. V konečném důsledku pak osevní postupy determinují příspěvek na úhradu, a tím i celkovou úspěšnost rostlinné produkce. Bavorské státní výzkumné centrum pro zemědělství podniklo dlouhodobý ekologický pokus zaměřený na využití různých osevních postupů v ekologickém zemědělství. Pokusy byly realizovány na experimentální farmě ve Wienhausenu blízko Freisingu v Horním Bavorsku. Při pokusu bylo analyzováno šest typů osevních sledů, přičemž každá plodina, která je součástí osevního sledu, byla pěstována v každém roce.

 

Osevní sled č. 1

Osevní sled č. 2

Osevní sled č. 3

Osevní sled č. 4

Osevní sled č. 5

Osevní sled č. 6

 

ŽV

ŽV

ŽV

Bez ŽV

Bez ŽV

Bez ŽV

Rok 1

Jeteloviny

(strniště)

(3 seče)

Jeteloviny

(podsev)

(3 seče)

Jeteloviny

(podsev)

(3 seče)

Jeteloviny

(podsev)

(3x mulč)

Jeteloviny

(strniště)

(3x mulč)

Sója

Rok 2

Jeteloviny

(3 seče)

Brambory

30 m3 kejdy

Brambory

300 t hnoje

Brambory

Oz. pšenice

(krycí plodina)

Oz. pšenice

(krycí plodina)

Rok 3

Brambory

30 m3 kejdy

Oz. pšenice

20 m3 kejdy

Oz. pšenice

Oz. pšenice

Jar. ječmen

Jar. ječmen

(krycí plodina)

Rok 4

Oz. pšenice

20 m3 kejdy

 

 

 

 

 

Rok 5

Žito

20 m3 kejdy

 

 

 

 

 

Nejvyššího výnosu sena bylo dosaženo v osevním sledu č. 2 a 3, ve kterém byla ozimá pšenice vyseta s podsevem jetelovin (tedy byla jedna podzimní seč navíc). Rozdíly ve výnosu byly zaznamenány jak v rámci jednotlivých osevních sledů, tak také v rámci jednotlivých sečí, přičemž nejnižšího výnosu bylo dosahováno při první seči. Výsledky provedeného výzkumu ukázaly, že obiloviny vysévané po jetelovinách (ve srovnání s obilovinami vysévanými po luskovinách) dosahují vyššího výnosu i pekařské kvality. Jeteloviny dodávají půdě větší množství dusíku. Zkoumány byly také dopady na množství organické hmoty v půdě. Statisticky významný nárůst v obsahu organického uhlíku byl zaznamenán v modelu střídání plodin č. 2 a 4. Zaznamenán byl i nárůst obsahu dusíku, přičemž obsah dusíku rostl rychleji než obsah uhlíku (s výjimkou osevního sledu č. 6). Překvapivého výsledku bylo dosaženo v modelu střídání č. 6, kdy víceméně nedošlo ke změně (tedy očekávanému snížení) obsahu humusu v půdě, přestože v osevním sledu nebyly zastoupeny jeteloviny.

 Přemysl Čech, rodinná farma v podhůří Jeseníků‒ příklad ČR. Přemysl Čech začal hospodařit v roce 2001 na zhruba 20 ha se zaměřením na chov ovcí plemene Romney. Toto plemeno se vyznačuje velmi dobrými pastevními vlastnostmi. Protože malá rodinná farma nemá šanci soutěžit v produkci s konvenčními velkými podniky v okolí, které dosahují jednak úspory nákladů z rozsahu, ale i bonusů a slev na vstupy (hnojiva, postřiky), byl vstup do ekologického zemědělství vhodnou alternativou. V roce 2006 vstoupila farma do systému ekologického zemědělství s veškerou půdou, přičemž obhospodařováno bylo zhruba 150 ha orné půdy, z nichž 100 ha bylo zaměřeno na pěstování obilovin a zbylé plochy byly využity k pěstování luskovin a pícnin, které společně s dalšími 15 ha TTP sloužily k zajištění krmiva pro chov ovcí. V roce 2009 již bylo ukončeno dvouleté přechodné období a veškerá produkce tak již mohla být uplatněna v biokvalitě. V tomto roce došlo také k rozšíření stáda ovcí na téměř sto kusů. Během let pak došlo k rozšíření struktury pěstovaných obilovin. Farma se dále zabývá chovem ovcí se zaměřením na produkci jehněčího masa. Stádo (250 kusů bahnic) je chováno poloextenzivním způsobem chovu v oplůtkovém systému bez ustájení. Kromě výše zmíněných činností se farma aktivně podílí na aplikovaném výzkumu. Mezi již realizované projekty patří zkoušení odrůd v režimu EZ pro SDO (ÚKZÚZ), poloprovozní pokusy s pěstováním LOS (Agritec, s. r. o.) a pěstování minoritních plodin v projektu Healthy Minor Cereals (VÚRV). Farma je také jednou z prvních ekofarem zapojených do projektu NAŠE BIOFARMA. Jedná se o projekt obchodní společnosti PRO-BIO s. r. o., která je jedním z hlavních odběratelů produkce biofarmy. Projekt NAŠE BIOFARMA byl spuštěn v roce 2013 s cílem nabízet ryze české biopotraviny s jasným původem. Mezi hlavní přínosy projektu patří zapojení lokálních dodavatelů, realizace odbytu menších objemů produkce a umožnění zkoušení nových zapomenutých plodin (jednozrnky, dvouzrnky, červené pšenice, čiroku a dalších). Mezi hlavní plány do budoucna patří vybudování skladovacích kapacit, ale především další prohloubení vnímavosti k mimoprodukčním funkcím zemědělství – zemědělství jako tvůrce krajiny. Mimoprodukční funkce zemědělství je totiž stejně důležitá jako ta produkční.