Biodynamika

Biodynamika
Slyšeli jste někdy o bio-dynamickém zemědělství? Rozhodně se nejedná o nějaký majoritní způsob hospodaření v zemědělství, ale o to více je zajímavější.

Původním smyslem projektu AGRI ČR+ bylo v roce 2017 šířit osvětu o ekologickém a environmentálně šetrném zemědělství, protože v ČR důvěra v ekologické výrobky a hospodaření bez chemikálií není příliš vysoká. Na našem vzdělávacím semináři v Brně, který se uskutečnil 19. 10. na Mendelově univerzitě, vystoupil pan Jiří Šebela, majitel rodinného vinařství Dva duby v Dolních Kounicích.

Pan Jiří Šebela se věnuje biodynamickému způsobu hospodaření, takže se mu naše semináře podařilo pozvednout ještě o úroveň výše (od ekologického zemědělství). Přednesl sice krátkou, ale výstižnou prezentaci o tom, co znamená biodynamicky hospodařit na vinici a upozornil, že vlastně neexistuje legislativa, která by tento způsob přímo definovala. Naproti tomu ekologické zemědělství je plně legislativou definováno a dotačně podporováno.

Články o vínech a vinařství pana Šebely

Principy biodynamického zemědělství

Biodynamické zemědělství nepředstavuje žádnou novinku, je to přesně naopak, jedná se o původní způsob zemědělského hospodaření (avšak obohacený o duchovní a filozofický rozměr), který se vlivem mechanizace a chemizace zemědělství stal okrajovým způsobem zemědělské činnosti. Pokud si dnes říkáte, že něco již nechutná tak, jako dříve, tak přesně toto si říkali i zakladatelé biodynamiky.

Zakladatelem staronového způsobu hospodaření se stal rakouský filosof Rudolf Steiner, který v roce 1924 uspořádal sérii přednášek o filozofii biodynamického zemědělství ve slezském Koberwitzu. Steiner kladl důraz na duchovní rozměr zemědělské činnosti, kdy člověk, zvířata i rostliny existují ve vzájemné prospěšném stavu a člověku jako zemědělci jde v prvé řadě o to, aby produkoval zdravé potraviny, což dle Steinerovi filozofie není v konvenční produkci není možné. Jeden ze Steinerových spolupracovníků a spolutvůrců zemědělského kurzu Count Keyserlingk dokonce tvrdil, že zemědělství je světská činnost. Další ze zakladatelů Ehrenfried Pfeiffer myšlenku biodynamického zemědělství formuloval přibližně následovně: Zemědělec je léčitelem Země, rostlin a zvířat, tímto prostřednictvím léčí i samotného člověka. Moudrost a znalosti získané takovým hospodařením nám dá sílu začít boj s nenasytností konvenčního zemědělství, které jednotlivé statky přetvářejí do pouhých prostředků produkce a celý ekonomický život redukuje na obyčejný obchod (1956b).

Zásadním principem biodynamiky je schopnost statku fungovat bez vnějších vstupů, zemědělec by měl vše potřebné pro své hospodaření vyprodukovat na svém statku. Pokud toho není schopen a musí čerpat prostředky pro produkci jinde, jeho statek je brán jako „nemocný“ a měl by směřovat k osamostatnění. Samozřejmostí je vyloučení jakýchkoliv chemických přípravků, místo toho jsou v biodynamice využívány homeopatické postřiky a mechanické techniky (např. při zbavování se plevele). Biodynamické zemědělství by ve své podstatě nemělo produkovat žádné negativní externality.

V dnešní době se lidé domnívají, že pro růst rostli je pouze potřeba určité množství dusíku, ale myslí si, že není důležité, jak ten dusík vznikne a odkud se vezme. – Rudolf Steiner

Cíle biodynamického hospodaření

Hlavní cíle, kterých se biodynamici snaží dosahovat jsou trojí: ekologická, sociální a ekonomická udržitelnost. V současnosti se zemědělské podniky zaměřují především na ekonomickou udržitelnost podniku, ale holistický přístup biodynamického hospodaření tento jednostranný pohled považuje za mylný a škodlivý. Ekologická udržitelnost – tedy dobrý a zdravý stav půdy představuje klíčovou proměnnou pro dlouhodobé fungování podniku. Zatímco v rámci konvenčního zemědělství se za každých okolností hledí na maximalizaci výnosů, biodynamické zemědělství je zaměřeno na „rozumné“ výnosy, které půdu nevyčerpají natolik, že další rok by úroda bez chemických přípravků nebyla možná. Vzhledem k Steinerovu zaměření na člověka je pro biodynamiky velmi důležitý i společenský rozměr zemědělské činnosti. Biodynamičtí zemědělci považují za svůj hlavní úkol dodávat zdravé potraviny (lokálním) spotřebitelům, často také zaměstnávají osoby se zdravotním postižením nebo také zakládají tzv. komunitou podporované zemědělství.

Chcete o biodynamickém zemědělství vědět více?